13.4.2014 Béčko začalo jarní část první porážkou v sezóně

Blue Flames B : Barum  2:3 (1:2)  Táborský, L.Sosnar

Na první jarní zápas dorazila poměrně silná sestava v čele s Petrem Táborským a dvěma novými posilami, bratry Přidalovými.  Začali jsme tak náporem, zatlačili soupeře na jeho polovinu a brzy se dočkali vedoucí branky, když po povedené kombinaci střílel Petr do odkryté branky. Tato branka ale nenakopla nás, nýbrž soupeře. Ten pochopil, že jediná cesta k naší brance vede přes rychlé brejky a zařídil se podle toho. Ze svojí sveřepé obrany začal vyrážet do rychlých brejků a i před naší brankou začalo být rušno. A najednou bylo vyrovnáno, když soupeřova střela obletěla nejen našeho obránce ale i clonícího soupeřova útočníka a Traki uviděl míč až v síti. A brzy nato přišel další gól v naší brance, když soupeřův útočník šikovně napálil míč z první po rohovém kopu. Rázem jsme tak přišli o vedení a pokusili jsme se s tím něco udělat. Zatlačili jsme Barum na jeho polovinu a stříleli ze všech pozic. Jenže bez užitku, protože to všechno bylo takzvaně „do plných“. Barum bránil ve čtyřech a co prošlo, pochytal výborný brankář. Navíc jsme si museli pořád dávat pozor na soupeřovy brejky. Z nich se už v prvním poločase nic neujalo, z naší převahy ale taky ne. Poločas tak pro nás skončil za nepříznivého stavu.

Druhá půlka měla celkem jednotvárný průběh. Ten spočíval v našem neustálém dobývání soupeřovy branky, jenže bez úspěchu. Barumáci se zakopali na vlastní polovině a už celkem rezignovali na nějaké útočení, protože na Trakiho nešla za druhý poločas ani jedna přímá střela. Skóre se ale neměnilo, protože naší převaze scházel moment překvapení. Soupeřův obranný beton zachytával naše útočné kombinace a na jejich brankáře mířily jen viditelné střely, které bez problémů lapil. A tak jsme pět minut před koncem sáhli k power-play, jenže s katastrofálním výsledkem. Okamžitě po rozehrání se naší nepřesné přihrávky zmocnil soupeř a střelou přes celé hřiště do prázdné branky zvýšil už na 3:1. Traki se tak znechuceně vrátil do branky a brzy nato Laďa Sosnar konečně propálil soupeřova brankáře. Znovu jsme tak nasadili ke hře bez brankáře, už to ale byla spíš křeč a taky zbývalo málo času. Po závěrečném hvizdu rozhodčího propukl Barum v jásot, protože se mu podařilo to, co letos ještě nikomu, totiž porazit Béčko v soutěži.

Proč Béčko prohrálo? Začneme od konce. Celkem nesmyslná power-play. Tu musí hrát secvičená pětka a ne hráči, z nichž se jich pár vidí poprvé v životě a navíc někteří ji takticky neumí. Třetí obdržený gól byl toho zářným příkladem. Jenže jsme ji nemuseli vůbec hrát, když bychom v průběhu zápasu využili některé z mnoha šancí. Naše hra byla možná pěkná na pohled, jenže bez důrazu v zakončení. A v tom musíme přidat, protože takovou hru, kterou proti nám hrál dnes Barum, bude proti nám hrát na jaře skoro každý soupeř.