4.10.2015 Zápasy Béčka jako den a noc: nejdříve jasné vítězství s nulou a potom obdržená desítka

Blue Flames B : XXX  7:0 (1:0)  Šlapák 3, Kříž 2, Sedlinský, Nejezchleba

Na dnešní dvojkolo se sešla poměrně silná sestava, hlavně směrem dopředu. Poprvé se letos ukázal Jirka Nejezchleba a soutěžní premiéru měl nováček v týmu Tomáš Kříž. Zahrál si i další nováček Vašek Večeřa, ten ale na zápas nebude vzpomínat v dobrém, jak se ukázalo už v prvním poločase. Naše útočně laděná sestava začala proti nováčkovi postoupivšímu ze 3.brněnské ligy náporem. Útoky se valily na branku XXX jeden za druhým, ale bez efektu. Soupeř se zatáhl na svoji polovinu a jen bránil, navíc měl ve svém brankáři nejlepšího hráče zápasu. Gól v soupeřově síti tak stále nepřicházel a mladíci v černém, což byly barvy dresů soupeře, se začali osmělovat k výpadům. Jenže o co byli mladší a mrštnější než my, o to měli více problémy s technikou. Jejich akce začínaly většinou nákopy anebo dlouhými výhozy brankáře a končily nepřesnými finálními přihrávkami. Právě jeden takový nákop se stal osudným Vaškovi Večeřovi. Na půlce hřiště skákal na vysoký míč, jenže to samé udělal i o pár kroků dál nacházející se David Mendel. Výsledkem byla srážka hlavami dvou našich obránců ve vzduchu a zvuk připomínající křápnutí dlaždičky, který nevěstil nic dobrého. Výsledek nechtěného vzdušného souboje byl jasný. Obrovitý David se otřepal a po pár minutách hrál dál, zatímco pro Vaška dnešní zápas skončil. Z jinak monotónního prvního poločasu nám ale pár minut před jeho skončením alespoň jedna radost vytryskla. Vojta Šlapák se před brankou soupeře uvolnil a ranou o břevno konečně překonal výborného brankáře. Co se týče našeho brankáře, tak ten měl za poločas snad jeden vážnější zákrok.

I druhý poločas začal naším náporem, jenže s hodně laxní obrannou hrou a tak se soupeři dostali zčistajasna do dvou brejků po sobě. Obě vyložené šance však výborně vykryl Traki, a tak se skóre neměnilo. Brzy se však měnilo na druhé straně. Tomáš Sedlinský se napřáhl ke svoji obávané pumelici a brankář nestihl včas zvednout ruce. A od tohoto okamžiku dostalo skóre rychlý spád. Brzy přidal svůj premiérový gól Tomáš Kříž, soupeřům, hrajícím druhý zápas po sobě, se v rychlém sledu zranili dva hráči a i díky tomu přestávali stíhat narušovat naše kombinace. Naši střelci se tak čím dál častěji ocitali sami před soupeřovým brankářem a měli dost času přesně zamířit. Vojta tak nastřílel svůj druhý letošní hattrick a první letošní zásah si zapsal Jirka Nejezchleba. Zápas tak skončil naším jasným vítězstvím, i když jsme se na něj v prvním poločase dost nadřeli. 

Blue Flames B : Benfika Újezd  3:10 (2:5)  Šlapák, Kříž, Nejezchleba

Že druhý zápas bude trochu jiný jsme věděli dopředu, protože jsme Benfiku sledovali v jejím zápase o čelo tabulky se San Marinem. Že ale na nás Benfika vletí jako uragán, rychle nám nastřílí čtyři branky a hned v úvodu rozhodne zápas, jsme nečekali. Ale bylo to tak. Fyzicky nabušený soupeř začal v rychlém tempu, jeho útočníci pronikali po jednom nebo ve dvou do našeho obranného pásma a nahrávali za sebe na nekryté nabíhající spoluhráče, kteří přesně pálili. Na tento způsob hry neměla naše statická hra protizbraň a tak jsme se nemohli divit, když to za necelých deset minut bylo 0:4. Teprve potom jsme se oklepali a začali být Benfice trochu vyrovnaným soupeřem. Paradoxně nám k tomu pomohl soupeřův brankář, který neustále vybíhal na polovinu hřiště a snažil se být pátým hráčem v poli. Při jednom takovém výletu mu při pokusu o kličku vypíchl míč Vojta Šlapák a pohodlně se trefil do prázdné branky. Za další dvě minuty nám svitla naděje na zvrat, když se po kombinaci s Vojtou trefil Tomáš Kříž. To byl ale pohříchu náš jediný vypracovaný gól v tomto zápase. Benfika znovu zapnula na plné obrátky a výsledkem byl pátý gól v naší síti, opět po rychlé kombinaci.

O přestávce byla na naší střídačce dost skleslá nálada, protože nám bylo jasné, že v naší dnešní sestavě, ve které byl jen jeden čistokrevný obránce, nemůžeme Benfice konkurovat. A Benfika se hned zkraje do nás zostra spustila a góly v naší brance přibývaly jako houby po dešti. Ještě za stavu 2:7 se trefil Jirka Nejezchleba, opět po hrubce brankáře na polovině hřiště, když mu při kličce vypíchl míč, to ale byla jen kosmetická úprava skóre. Naši hráči ke konci už rezignovali a jen sledovali exhibici soupeře. Vrcholem zmaru byla poslední minuta, kdy Traki zmařil sólo, míč se ale odrazil znovu k soupeři, který měl před sebou už jen naši prázdnou branku a vstřelil nám potupný desátý gól.

Dnešní zápasy nám ukázaly realitu. V prvním zápase nás snaživý, avšak hlavně technicky nepříliš zdatný soupeř zase tak moc neprověřil. A dokud měl sílu, měl náš papírově silný útok dost problém jej překonat. Ve druhém zápase byl soupeř minimálně o dvě třídy výš, hlavně fyzicky. Všechno dělal rychleji, a tak naše nesourodá sestava, ve které museli zaskakovat v obraně čistokrevní útočníci, mu zákonitě nestačila. Nejenom na hře dopředu stojí podstata hry.