Blue Flames B : Benfika Újezd  2:2 (2:1)  Půček, Podhrázský

Na dnešní dvojzápas nás došlo jedenáct! Proti Benfice, která nám vždy dokázala zavařit, jsme tak nastoupili v silné sestavě a od začátku soupeře zatlačili na jeho polovinu. Když se brzy ujala jedovatá střela Martina Půčka přesně k tyči, vypadalo to, že Benfika tentokrát problémy dělat nebude. Ale dělala. Brzy se z našeho počátečního náporu oklepala a hned z druhého nebezpečného útoku vyrovnala. Hbitý útočník pronikl zleva až před Trakiho, ten mu vyběhl naproti, útočník ale přihrávkou pod sebe našel dalšího (kdoví proč nehlídaného) spoluhráče  a ten pálil do naší opuštěné branky. Naštěstí se zakrátko ujala akce Sedlinský – Podhrázský a Adam pro nás získal znovu vedení. Po celý první poločas jsme potom měli více ze hry, avšak brankář Benfiky se překonával. Nutno podotknout, že i Traki se nenudil. Všechny střely ale vychytal, jednou i vlastním nosem.

Celý druhý poločas jsme měli více ze hry, co jsme ale neproměnili, to bylo neuvěřitelné. Dílem uměním soupeřova brankáře, hodně ale taky díky naší střelecké nemohoucnosti. Když jsme vystřelili, tak nepřesně, tam klička navíc místo střely, potom zase ukvapená střela… Prostě nic nám nevycházelo, a tak přišlo to, co přijít muselo. V poslední minutě jsme měli výhodu rohového kopu. Po jeho nepřesné rozehrávce se míče zmocnil soupeřův útočník a po úprku přes celé hřiště Trakiho nekompromisně propálil. Dobře nám tak.

Blue Flames B : All in A  7:3 (3:2)  Nejezchleba 3, Půček 2, Kouřil, Mendel

Druhý zápas jsme hráli proti celku All in, který proti nám nastoupil čerstvý a odpočatý. Na první zápas se totiž  „Olíni“ sešli pozdě a ten jim byl zkontumován. Proti nám tak nastoupili zostra a brzy jsme prohrávali, když si celkem bez problémů rozebrali naši obranu a stříleli do odkryté branky. Naštěstí se brzy neomylně přesně trefil Martin Půček a bylo vyrovnáno. „Olíni“ ale měli sil dost a brzy se trefili podruhé. Martin nás ale držel v prvním poločase nad vodou a další přesnou střelou vyrovnal. Pomalu se začala projevovat naše technická převaha a soupeř se dostával pod tlak. Výsledkem bylo bleskové uvolnění se Jirky Nejezchleby a jeho přesná střela po zemi k tyči znamenala konečně vedení.

Začátek druhého poločasu rozhodl celý zápas. Hned po našem rozehrání totiž převzal míč ve středovém kruhu Jirka Nejezchleba a za naprostého nezájmu soupeřových hráčů doběhl až před brankáře a zamířil po zemi přesně k zadní tyči. Překvapení soupeři rozehráli ze středového kruhu a vzápětí se stalo to samé. Jejich nepřesnou rozehrávku vystihl Jirka, znovu se dostal sám až před soupeřova brankáře a úplně stejnou střelou jako před minutou nám získal už třígólové vedení. Knokautovaný soupeř se pak skoro celý druhý poločas sbíral z tohoto nemilého překvapení a naopak my si vypracovávali jednu šanci za druhou. Z našich pohodových kombinací se ještě ujaly střely Milana Kouřila a Davida Mendela. V závěru jsme potom už mírně polevili a soupeř v poslední minutě snížil.  

Blue Flames A : Stones of Madeira A  5:2 (1:0) Nejezchleba 3, Žúbor 2

Na poslední zápas sezóny dorazilo osm hráčů do pole a tak se čekalo nějaké bodové využití. Do branky si po půlroce znovu stoupl Traki a mohlo se začít hrát. „Stouni“ přišli také v početné sestavě, ale bez svých největších opor a tak jsme je hned od začátku zatlačili na jejich polovinu. Stouni ale velice pozorně bránili, nenechali se rozebrat nějakou naší kombinací a pokud něco prošlo, zakročil jejich výborný brankář. Navíc jsme si museli dávat pozor na jejich známé smrtící brejky. K tomu se musí poznamenat, že naše obrana pracovala celý první poločas precizně a soupeře do žádného brejku nepustila. Obraz hry byl dlouho fádní, skládal se jen z naší neplodné převahy. Změny jsme se dočkali v 11.minutě. Mišo Žúbor so probil před soupeřova brankáře, ten mu v předtuše rány skočil pod nohy a Mišo se v posledním okamžiku rozhodl udělat kličku. Míč mu ale na konci kličky utekl od nohy, naštěstí se ale pomalu dokutálel do tyče a od ní do sítě!  Gól sice trochu kuriózní, byl to ale zasloužený výsledek naší převahy. Další šance jsme už nevyužili. Tu největší v 15.minutě, kdy prudkou ránu vyrazil soupeřův brankář jen nad sebe a ta setrvačností směřovala zpět do branky. Brankář se ale stihl znovu odlepit od země a míč vyškrábnout na roh. Co se týče útočné aktivity Stounů v prvním poločase, tak za tu mluví jen dva Trakiho vážnější zásahy do hry. Jednou kryl centr z rohu před branku a jednou musel na zem při střele z úhlu.

Druhý poločas měl už rychlejší spád. Znovu jsme začali útočnou aktivitou, najednou ale přišla chyba při přebírání hráčů a soupeřův útočník se zčistajasna objevil sám před Trakim. Ten se mu sice vrhnul pod nohy, soupeř měl ale dost času Trakiho přehodit. Vyrovnaný stav ale netrval dlouho. K míči se dostal Jirka Nejezchleba, několika kličkami se dostal až před soupeřova brankáře a přesnou křížnou střelou o zadní tyč nám znovu získal vedení. Když o pár minut později udělal totéž, jenom z druhé strany, zdálo se, že zápas dovedeme v klidu k vítězství. Jenže o drama se postaral Traki, chytající po noční směně. Nejdříve mu prolétla skrz rukavice střela z dálky. Traki naštěstí stál mimo branku, takže gól z toho nebyl (ještě). Pohroma přišla o pár minut později. Dalekonosný výkop soupeřova brankáře Traki podběhl, stačil ho však vyrazit. Jenže přímo k nohám soupeřova útočníka. Jeho střelu stačil ještě vyrazit, jenže přímo k nohám dalšího soupeře, který už neměl problém se trefit do prázdné branky. Znovu to tak bylo jen o branku a hrozilo drama. To ale nepřipustil ve druhém poločase nepolapitelný Jirka Nejezchleba. Znovu nabral rychlost, prokličkoval se k brance a další velepřesnou střelou k tyči završil svůj čistý hattrick. To nás uklidnilo (hlavně Trakiho) a my se vrátili ke svojí přesné hře. Za to jsme byli ještě jednou odměněni, když se Mišo Žúbor ocitl po přesné přihrávce sám před brankářem a chladnokrevně zavěsil pod břevno. Zápas se tak nakonec dohrál k naší spokojenosti.

Poslední zápas tak ukázal to, co nám většinu sezóny scházelo. Byla to hlavně špatná docházka na zápasy. Dnes nás přišlo devět a od začátku bylo jasné, že pokud nebudeme dělat nějaké kiksy, musíme jednoznačně vyhrát. Kdybychom v takovém počtu chodili celý rok, skončili by jsme přinejhorším někde uprostřed tabulky a ne třetí od konce. Podrobně si působení Áčka v uplynulé sezóně  rozebereme v následujících dnech.  

Blue Flames B : Kohouti A  3:5 (0:2)  Půček 2, Dilhof

Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, v době výkopu prvního zápasu byli na hřišti jen tři naši hráči včetně brankáře. Naštěstí se za minutu objevili v bráně areálu další dva a tak se díky benevolenci rozhodčích mohlo začít hrát se zpožděním a zápas nebyl kontumován v náš neprospěch. Začali jsme tak bez možnosti střídání s ne zrovna mladou sestavou a Romanem v brance. Zápas začal naší aktivitou, chytrou hrou bez zbytečného pobíhání jsme si za prvních pět minut vytvořili dvě dobré šance. Soupeř se k naší brance dostal až po prvních pěti minutách. Když ve stejné minutě dorazil na zápas ještě Martin Půček, který původně vůbec neměl dojít, naše herní obrátky ještě o něco stouply. V 7.minutě se ukázal manažer Martin. Nejdříve ukázkově zboural na půlící čáře protihráče, který se potom jen těžce sbíral ze země a hned nato byl faulován v trestném území. Zřejmě si hodně věřil a k penaltě se postavil sám, slávu si ale nevysloužil. Jeho rána totiž skončila v plotě za brankou a od tohoto okamžiku Kohouti pomalu přebrali herní iniciativu. V 10.minutě musel Roman předvést první ostrý zákrok a za další dvě minuty se už skóre poprvé měnilo. Riskantní kličku našeho posledního hráče soupeř vystihl a následný brejk dva na jednoho skončil míčem v naší brance. Ve 14.minutě jsme dostali druhý gól, když nejlepší soupeřův hráč utekl po levé straně a odtamtud se prokličkoval až před naší branku, kde vymotal i Romana a střílel do prázdné branky. Do konce prvního poločasu se pak už zaznamenáníhodného neudálo.

I na začátku druhého poločasu měli víc ze hry Kohouti a ve 23.minutě musel Roman předvést skok po umístěné ráně zdálky k tyči. Ve 25.minutě utekl soupeřův útočník po pravé lajně a odtamtud přihrál nedůrazně pokrytému spoluhráči před branku a tento už neměl problém se trefit – 0:3. Zbraně jsme ale nesložili. Za minutu nato utekl v tomto zápase náš nejlepší hráč v poli Olda Chromečka a jeho padáček pod břevno brankář s námahou vyškrábl. Ve 28.minutě se nám podařilo docela se štěstím snížit. Martin Dilhof totiž neměl po nevydařeném útoku sílu se vrátit na vlastní polovinu a vydělal na tom. Olda mu dalekonosnou přihrávkou z vlastní poloviny nabídl šanci a Martin nekompromisně podstřelil brankáře a snížil na 1:3. To nás povzbudilo a naše šance se začaly množit. Skóre se znovu měnilo ve 32.minutě. K odraženému míči se dostal Martin Půček a zdálky křížnou ranou bodlem ke vzdálenější tyči prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Náš nápor, navíc jištěný skvělým Romanem v brance, vůbec nepolevoval a ve 36.minutě jsme se dočkali vyrovnání. Martin Půček znovu vystřelil zdálky po zemi, brankář místo zásahu nohou zvolil skok, jenže dopadl pozdě a míč stihl jen ztlumit, ne však zastavit. Jenže radost nám vydržela přesně jednu minutu. Kohouti podnikli rychlý protiútok, naše obrana jakoby byla ještě v rauši z vyrovnání a soupeřům se i přes Romanův odpor podařilo míč dokopat do branky. Ještě jsme se pokusili o falešnou power-play s Romanem v poli, jenže to byla marnost. Naši borci už byli unaveni po boji, místo vířivého pohybu jen postávali a bylo jen otázkou času, kdy nám soupeř nějakou akci vystihne. Tak se i minutu před koncem stalo a Kohouti do prázdné branky pečetili na 3:5.

Blue Flames B : Frutti di Mare  4:2 (2:1)  Dilhof 2, Půček, Beránek

Na druhý zápas dorazil ještě Michal Beránek a hned se nám lépe běhalo. Beris hru hned od začátku rozhýbal a byl to on, kdo jako první ve 2.minutě vyzkoušel brankáře. Hned na to se prezentoval dalekonosnou dělovkou i Martin Půček a soupeřův gólman vyrážel házenkářskou roznožkou. Naši borci se nenechali pobízet a dál cvičili soupeřova brankáře. Soupeř se v této fázi zápasu dostával jen k občasným protiútokům bez nějakého nebezpečí pro naši branku. „Plody moře“ se tak dostaly k vážnější akci až v 9.minutě, kdy musel Roman krýt nadvakrát opakovanou střelu, za tuto „opovážlivost“ však byly vzápětí potrestány. Martin Půček napřáhl z deseti metrů a na centimetr přesně vymetl levou šibenici. Radost z krásného gólu nám však opět nevydržela dlouho. Soupeř téměř vzápětí předvedl bleskový protiútok na jeden dotek a my uviděli míč až v naší brance. Ve 13.minutě měl po naší malé domů soupeř možnost nepřímého kopu, hned ji ale ukončil ránou do zdi. Minutu nato jsme se radovali. Soupeř nám špatnou přihrávkou nabídl brejk a celá naše čtverka se řítila na jednoho obránce. Sérii přesných přihrávek zakončoval Beris a opět jsme vedli. Hra se potom překlápěla ze strany na stranu a v 17.minutě se zaskvěli oba brankáři. Nejdřív ten soupeřův, když robinzonádou vytáhl Berisovu střelu k tyči a z protiútoku zabránil jistému gólu Roman. Závěr poločasu se odehrával v rohu hřiště na naší polovině. Soupeř měl snad pětkrát za sebou výhodu rohového kopu, vždy ale napálil našeho prvního obránce v cestě.

Druhý poločas začal v poněkud pomalejším tempu, to ale ukončila rána do břevna naší branky ve 23.minutě. Dvě minuty nato Roman nohou vytěsnil střelu zblízka osamoceného soupeře. Ve 28.minutě se ale usmálo štěstí na nás. Berisova dlouhá přesná přihrávka našla u zadní tyče osamoceného Martina Dilhofa a vedli jsme 3:1! To nám dodalo chuť do hry a ve 30.minutě se dvakrát zaskvěl brankář soupeře, když nejdříve vytáhl ránu Martina Půčka pod břevno a vzápětí kryl dalekonosnou střelu Adama Faltýnka. Tento brankář si ale poněkud pokazil reputaci ve 34.minutě. To celkem zbytečně vyběhl do rohu hřiště pro míč směřující do zámezí a pokusil se udělat kličku Oldovi Chromečkovi. Ten mu míč vypíchl a nahrál před prázdnou brankou stojícímu Martinu Dilhofovi a ten už věděl, co má udělat. Vyhráno jsme ale neměli. Hned v další minutě předvedl zákrok dne Roman, když skokem zlikvidoval útok tří osamocených hráčů na jeho branku. Ve 37.minutě jsme se dočkali druhé branky v naší síti po nechytatelné střele do vinglu. To však bylo od soupeře v tomto zápase naštěstí všechno, na další nájezdy mu už nezbyly síly ani čas.  

Co dodat k dnešním zápasům? První zápas jsme nezvládli hlavně díky fyzické převaze Kohoutů. S borci o deset a více let mladšími se nedá lítat celý zápas. Na druhý zápas přišel Michal Beránek a hned to bylo poznat. On byl ten rozdílový hráč, který rozběhal naši hru. Pochvala patří samozřejmě brankářské stálici Romanovi a v obraně bojovníkovi Oldovi Chromečkovi. Střelcem dne je Martin Dilhof. Už toho moc nenaběhá, pořád ale ví, kam si má před brankou soupeře stoupnout, aby ho míč správně trefil.

Blue Flames B : FFT Vinohrady B  0:2 (0:1)

Na dnešních zápasech scházel náš reportér, takže jen stručně. V prvním zápase proti béčku vinohradských FFT jsme doplatili na nevyužité šance. Zápas byl herně vyrovnaný, Vinohrady byly běhavější díky mladšímu věkovému průměru. Poměrně vyrovnaný zápas tak rozhodly dvě využité šance soupeře, zatímco my jsme netrefili ani prázdnou branku. Vyhráli jsme pouze na žluté karty.

Blue Flames B : FC Vinohrady  9:1 (5:0) Půček 3, Dilhof 2, Mendel 2, Faltýnek, J.Přidal

Zatímco v prvním zápase jsme se nedokázali trefit, ten druhý byl jen otázkou skóre. "Druhé" Vinohrady totiž nastoupily jen se čtyřmi hráči do pole a tak bylo jen otázkou času, kdy se vyčerpají a povolí. Tak se brzy stalo a branky se začaly množit jako houby po dešti. Když se ve druhém poločase navíc zranil jejich hráč, musely Vinohrady dohrávat ve třech. A nebylo co řešit.

Blue Flames A : Kickers  2:2 (0:2)  Pokorný 2

Na předposlední hrací den dorazilo jen šest hráčů do pole. V prvním zápase proti nám nastoupil tým Kickers, který byl o několik hráčů početnější a v průměru o mnoho let mladší. Nadupaní mládežníci v oranžovém nás tak hned zatlačili na naši polovinu a začali dobývat naši branku. Roman v brance ale rychle ukázal, kdo je v brankovišti pánem a nedovolil žádné střele proniknout za svá záda. Hrálo se tak vlastně jen na jednu branku, my jsme se jen občas dostali k málo nebezpečným protiútokům. Naše obrana ale pracovala bezchybně a včas obsazovala soupeřovy rychlé útočníky. Tak to fungovalo až do 9.minuty. V té se podařilo soupeřovu útočníkovi přihrát z rohu na neobsazeného hráče a ten zblízka Romana nekompromisně propálil. My jsme se poprvé dostali k ohrožení branky v 11.minutě, střelu Miša Žúbora brankář s obtížemi vyrazil na roh. Ve 13.minutě ale znovu uhodilo před naší brankou. Soupeřův útočník se probil až před Romana, dlouhou kličkou si jej položil na zem a přehodil. Za necelou čtvrthodinu to tak bylo 0:2, soupeř nevypadal, že by chtěl polevit v tlaku a my se začali obávat, zda si ze zápasu neodneseme pořádnou nálož. Naštěstí se už žádná soupeřova šance neujala. Naše obrana už stačila všechny soupeřovy nájezdy pochytávat a co prošlo, pochytal bezchybný Roman. Do konce poločasu tak měl průběh hry jednotvárný ráz, z něho vybočovala jen ojedinělá šance Jirky Pavlíčka v 19.minutě. Minutu před koncem prvního poločasu se ale jakoby zablýsklo na lepší časy, střela Mary Pokorného se otřela o tyč soupeřovy branky.

Druhý poločas jsme začali aktivně, po dvou minutách jsme dokonce měli možnost přímého kopu. Mišovu ránu ale brankář vyrazil. Tím naše aktivita na deset minut skončila, Kickers nás znovu uzamkli na vlastní polovině a co minuta, to jejich šance. Naše statečná obrana v čele s Romanem ale už nepovolila. Soupeřova aktivita po deseti minutách lehce ochabla a i my jsme se začali dostávat k jeho brance. V 38.minutě se nám zčistajasna naskytla obrovská šance. Po střele Adama Faltýnka došlo před brankou soupeře k závaru, při které jeden z hráčů soupeře plácl do míče rukou a pískala se penalta. K ní se postavil Mara Pokorný a nekompromisní ránou nad brankářovu pravou ruku snížil. To soupeře lehce nahlodalo, protože místo jasného vedení najednou vedl jen o jeden gól. Jeho akce už nebyly tak přesné a to byla voda na náš mlýn. Hra se postupně vyrovnávala a ve 43.minutě jsme si dokonce dovolili sehrát signál po přímém kopu, což je u nás věc téměř nevídaná. Ve 46.minutě jsme se dočkali vyrovnání. Přesnou kombinací jsme se dostali do levého rohu soupeřovy poloviny a odtam přišla přesná přihrávka před branku na sbíhajícího Marka Pokorného, který z první uklidil míč do kouta branky. Kickers chtěli samozřejmě vrátit vedení na svoji stranu, jeho závěrečný nápor byl už ale křečovitý a nepřesný. Minutu před koncem se ještě jednou zaskvěl Roman při tečované střele a těsně před koncem jsme se málem dočkali zázraku. Mišovu dalekonosnou jedovku vyrazil brankář vleže jen nad sebe a mič se setrvačností dokutálel těsně vedle tyče. Naše výhra by asi ale byla vzhledem k vývoji zápasu nespravedlivá.

Poctivou hrou jsme tak proti silnému soupeři vybojovali remízu. Největší zásluhu na tom má hlavně Roman v brance, který nás držel svými zákroky po celý zápas. Potom taky pohyblivá obranná hra, kterou jsme v závěru podpořili nebezpečnými útoky. Ukázalo se, že umíme hrát i proti početní a věkové přesile.

Blue Flames A : Kalábek B  4:5 (1:2)  Žúbor 2, Sádlík, Pavlíček

Před druhým zápasem musel odejít do práce Adam Faltýnek a tak nás čekal zápas už jen s jedním hráčem na střídání. Růžový tým Kalábek na nás však nevletěl tak zostra jako předtím Kickers, i tak jsme se vzhledem k počtu hráčů v naší sestavě nemohli hrnout do nějakého zběsilého útočení. Kalábek měl na začátku o něco více ze hry, první gólovou radost v zápase jsme si však prožili my. Ve 4.minutě vyrazil brankář ránu Pavla Sádlíka míč přesně zpět Pavlovi na nohu a ten napodruhé už mířil po zemi k tyči. Za další dvě minuty nám všem zatrnulo, když přihrávku soupeře před naši branku řešil Adam Podhrázský odkopem těsně vedle Romanovy tyče. Hra byla v těchto okamžicích vyrovnaná a útočilo se od branky k brance. V 11.minutě vyrazil brankář střelu Miša Žúbora na tyč a na roh. Kalábek pomalu získával herní převahu. Ve 12.minutě po rychlém protiútoku netrefil jeho útočník prázdnou branku a vzápětí Roman vyrazil těžkou střelu. Ve 14.minutě už bylo vyrovnáno. Soupeř si na jeden dotek rozebral naši obranu a střílel do prázdné branky. V 16.minutě Roman zneškodnil soupeřovo sólo házenkářskou roznožkou. Na nás se v těchto okamžicích už projevovala únava z předchozího zápasu a tak jsme nájezdům Kalábku čelili jen ztěžka. Ten toho náležitě využíval. V 21.minutě vyrazil Roman střelu zdálky na tyč, za minutu nato už ale podruhé kapituloval. Nejlepší soupeřův útočník pronikl od postranní čáry až na střed našeho trestného území a odtud nedal Romanovi prudkou přízemní střelou žádnou šanci. Snažili jsme se do poločasu už rozkouskovat hru, abychom nedostali ještě třetí gól, dokonce jsme si vzali oddechový čas. Měli jsme toho za hodinu a čtvrt nepřetržitého běhání opravdu dost.

Do druhého poločasu jsme zmobilizovali poslední síly a snažili se vyrovnat skóre. Stal se však pravý opak. Ve 29.minutě prošel nejlepší soupeřův útočník jako tank od poloviny až k naší brankové čáře a odtud přihrál před naši branku neobsazenému spoluhráči, který neměl problém doťuknout míč do prázdné branky. Za další dvě minuty jsme ale ještě dokázali zápas zdramatizovat. Mišo pronikl před soupeřovu branku, jeho střelu brankář vyrazil, k odraženému míči se dostal Jirka Pavlíček a šajtlí od tyče do sítě snížil. Za další minutu jsme měli pro změnu obrovské štěstí, když soupeřův útočník trefil místo opuštěné branky náruč už překonaného Romana. Roman se znovu zaskvěl ve 34.minutě, kdy nadvakrát výborně zakročil při střelách zblízka. My jsme z posledních sil odolávali nájezdům odpočatého soupeře, ve 39.minutě to ale znovu bylo o dvě branky. Soupeř měl výhodu přímého kopu, naše zeď ránu odvrátila, jenže potom jako bychom přestali hrát a po dvou rychlých přihrávkách skončil míč v pravém dolním rohu Romanovy branky. Naši hráči už byli unavení a začali kupit chyby, hlavně v rozehrávce. Ve  41.minutě soupeř nevyužil brejk tři na jednoho, za další minutu už ale přesně stejnou situaci využil. Bylo to tak už o tři branky a zápas se zdál rozhodnut. Dramatickým situacím ale zdaleka nebyl konec. Ve 43.minutě se Mišo Žúbor prokličkoval až před brankáře, ten jeho přízemní střelu vystihl. Akce ale pokračovala, míč se znovu dostal k Mišovi a ten zblízka snížil na 3:5. Za další minutu zvonila tyč na naší brance a vzápětí mlaskl Adamův kopanec na soupeřově noze. Protože se tak stalo těsně před naší brankou, rezultovala z toho penalta v soupeřův prospěch. Roman ale svými pohyby tak rozhodil soupeřova střelce, že ten vůbec netrefil branku. Naše naděje tak ještě stále žila. Do šancí jsme se ale dostávali málo, prostě jsme na to už neměli sílu. Ve 47.minutě se naposledy blýskl Roman, když vyrazil soupeřovu střelu z otočky. Posledního gólu jsme se dočkali minutu před koncem. Mišo vystihl špatnou rozehrávku soupeře před jejich brankou a přesnou střelou k tyči snížil na rozdíl jediného gólu. Na vyrovnání jsme ale už neměli čas ani sílu.

Dnešní dvojzápas nám znovu ukázal náš hlavní letošní problém, a to úzký kádr lidí, kteří jsou ochotní chodit na zápasy. Ti, co přišli, ale bojovali statečně. Roman chytil alespoň deset gólů. V obraně zkušeně hráli Mara, Jirka a Pavel, vpžedu zase běhali Adam P. a v prvním zápase i Adam F. Mišo dnes tolik neběhal, protože nejdřív musel vypotit tekuté kalorie. Postupně se ale rozehrál i on a ve druhém zápase splnil svoji pravidelnou gólovou normu.

Blue Flames B : Debakl  4:2 (3:0)  Sedlinský 2, Mendel, Kouřil

Na první zápas se sešla zkušená, zato ne moc běhavá sestava a Roman v brance. Zápas jsme tak museli zahájit klidnou a přesnou hrou a to na soupeře platilo. Hned od začátku jsme měli větší držení míče a přišly první naše šance. Ta největší přišla ve 4.minutě, kdy rána Davida Mendela z přímého kopu zasvištěla těsně vedle levé tyče. Debaklu zřejmě v tuto chvíli došlo, že se svojí dosavadní pasívní hrou nic nezmůže, a tak i on začal útočit. Hra se od těchto okamžiků začala přelévat od branky k brance, góly ale nepřicházely, protože těch vyložených šancí bylo málo. V 8.minutě se ocitl sám před brankářem David, jeho střelu ale brankář vytěsnil. Dvě minuty nato přišla největší šance soupeře v prvním poločase, když míč po rychlé akci soupeře letěl jen těsně kolem tyče Romanovy branky. Minutu poté přišla pěkná akce na jeden dotek dvojice Kouřil – Půček, zaskvěl se ale soupeřův brankář. Potom přišla celkem dlouhá na šance prázdná pasáž, v posledních čtyřech minutách se ale udály pro nás zajímavé věci. V 17.minutě těsně minul branku Milan Kouřil a na svoji chvíli slávy si musel ještě chvíli počkat, minutu nato jsme už ale vedli. Přišla rychlá akce našich útočníků na jeden dotek před soupeřovou brankou a přihrávka dozadu na nabíhajícího Davida Mendela. Ten přesnou ránou do šibenice otevřel skóre. Hned po rozehrání ze středu hřiště přišla vystihnutá přihrávka soupeře, úprk Tomáše Sedlinského po pravé straně a jeho nekompromisní bodlo křížnou ránou k levé tyči. Až jsme se divili, že síť zůstala celá. A za další minutu po rozehrání opět nepřesná rozehrávka soupeře a opět Tomášovo sólo. Ten jej tentokrát neřešil ránou, nýbrž padáčkem přes padajícího brankáře. Za poslední tři minuty prvního poločasu jsme vstřelili tři góly a vlastně tak rozhodli zápas.

Debakl však nerezignoval a od začátku druhého poločasu se pokoušel s výsledkem něco udělat. Naše stále poctivě pracující obrana však nepovolila a už po minutě pálil David těsně nad břevno. Minutu nato se dnes poprvé zaskvěl Roman při první vyložené šanci soupeře. Ve 25.minutě jsme měli dvakrát šanci navýšit skóre. Nejdřív se ocitl sám před brankářem Tomáš, ten však jeho střelu vytlačil na roh. Po jeho rozehrání vznikl před brankou Debaklu závar, který končil Milanovou dorážkou do tyče. Minutu nato ale vznikl podobný závar před naší brankou a Roman musel natřikrát zachraňovat. Ve 29.minutě se konečně dočkal svého hvězdného okamžiku Milan Kouřil, když v souboji těsně před brankou přetlačil soupeřova obránce a zblízka vstřelil svoji dvoustou branku za náš klub. Ve 31.minutě přišla naše dvouminutovka hrůzy v tomto zápase. Nejdříve přišla riskantní nepřesná přihrávka a brejk dva na jednoho do naší nezajištěné obrany, který byl precizně využit. A minutu nato totéž, dokonce se stejnými aktéry na obou stranách. Z jasného zápasu tak bylo najednou vedení jen o dvě branky a my se museli rychle uklidnit a opět se snažit. Soupeře jsme tak už do vyložené šance nepustili. Ten nasadil tři minuty před koncem ke hře bez brankáře, víc šancí jsme ale kupodivu měli my. Soupeřovy akce byly totiž nedůrazné a nepřesné a my jsme jeho branku ohrožovali dalekonosnými odkopy.  Nejdříve se mohl stát slavným Roman, jehož výkop přes celé hřiště skončil na tyči opuštěné soupeřovy branky a v poslední minutě se otřel o tyč i Tomášův odkop. Vítězství o dvě branky jsme tak v pohodě udrželi.

Blue Flames B : Bystrc  4:2 (1:2)  Podhrázský 2, Kouřil, Půček

Druhý zápas skončil stejným výsledkem jako ten první, pohodička to ale nebyla. Bystrc se do nás pustil zostra a my jsme navíc začali ospale. Výsledek se dostavil už po dvou minutách, když soupeř dokonale rozebral naše tři statické hráče a střílel do opuštěné branky. Až po tomto probuzení jsme začali jakžtakž běhat, soupeř si ale stále udržoval mírnou převahu. Ve 4.minutě nastřelil břevno Martin Půček, soupeř za další minutu ale kontroval sólovým nájezdem, při kterém se však zaskvěl náš brankář. Hra měla neustálý spád a stále se bylo na co dívat. V 7.minutě se ocitl sám před prázdnou brankou Milan Kouřil, nastřelil však soupeřova obránce, který na brankové čáře zastoupil už překonaného brankáře. Soupeř z protiútoku jen těsně minul pravou tyč. V 9.minutě se odhodlal k sólu z vlastní poloviny Michal Beránek, obešel všechny, kteří mu stáli v cestě, jeho průnik ale zakončila nepřesná střela. Za další minutu jsme už ale dočkali vyrovnání, když se na hranici trestného území šikovně uvolnil Adam Podhrázský a střílel nekompromisně pod břevno. Za další minutku pokoušel svoje štěstí manažer Martin, jeho padáček ale těsně minul branku. Tímto skončila na události produktivní část první poloviny, protože od tohoto okamžiku se už žádná vyložená šance už neudála. Hlavní slovo měly dobře fungující obrany. Šok přišel až minutu před přestávkou. Špatnou přihrávku na soupeřově polovině protivník vystihl, následoval rychlý brejk zakončený střelou mezi Romanovy nohy. Takže klasický gól do šatny, protože hned po rozehrání se pískal poločas.

Druhá půlka začala stejně, jako ta první skončila. Rychlé akce obou soupeřů a dobře pracující obrany. Několikrát měli možnost se ukázat i oba brankáři. Stereotyp nevyužitých šancí ukončila 26.minuta, když se po pěkné kombinaci dostal k míči Adam a po zemi prostřelil bystrckého brankáře. Soupeř se ale nenechal vyrovnáním deprimovat a stále hrozil. Ve 29.minutě předvedl zákrok dne Roman, když vleže ještě stačil vystřelit ruku na míč, který užuž směřoval do prázdné branky. Za minutu jsme už vedli. Adam pronikl po levé straně až do rohu hřiště a jeho velepřesná přihrávka přes celé pokutové území našla Milana Kouřila, který z úhlu pod břevno načal svoji další stovku vstřelených gólů. Během pěti minut jsme tak otočili skóre a soupeř lehce znervózněl, nicméně občas stačil ještě zahrozit. Největší šanci na vyrovnání měl ve 34.minutě, když jsme mu naší ledabylou přihrávkou nabídli brejk. Od pohromy nás zachránil Martin Půček, který na brankové čáře zaskočil za už překonaného Romana. Heslo nedáš – dostaneš se potvrdilo za další dvě minuty. Martin Půček si narazil s Tomášem a zblízka prostřelil brankáře. V poslední pětiminutovce jsme si zápas pohlídali a ani závěrečné pošťuchování po faulu na Martina Půčka už na tom nic nezměnilo.

Blue Flames B : Barum  6:0 (1:0)  Kouřil 3, Sedlinský 2, Půček

Na první jarní zápas se sešla dobrá sestava a tak se čekal vyrovnaný zápas, protože nás čekal tým Barum, který byl po podzimu druhý v tabulce. Zápas byl ale vyrovnaný jen prvních pár minut. Hned od začátku jsme totiž aktivní obranou nedali soupeři místo na nějaký pokus o převahu a naopak sami čekali na příležitost k zaútočení. Vzadu dobře dirigoval obranu Michal Beránek, akce rozehrával Milan Kouřil a vpředu vířil vzduch Jirka Nejezchleba. A postupně se přidávali další. Barumáci se v této části hry vůbec nedostali k naší brance. Vedení jsme se ujali v 5.minutě, Když Jirka pronikl po pravé straně přes dva protihráče a přesnou přihrávkou našel na druhé straně osamoceného Milana, který si tváří v tvář soupeřovu brankáři věděl rady. Minutu nato se soupeř dostal k vůbec první střele, ta však skončila v plachtě za naší brankou. V 7.minutě došlo k další zaznamenáníhodné události, když se na place objevil po půlroční herní přestávce uzdravený manažer Martin Dilhof. Barum začal projevovat větší herní aktivitu, jenže bez nějakého účinku, protože jednak jej naše aktivní hra nepouštěla do nějakých vyložených šancí a taky ho brzdila jeho vlastní nepřesnost. V 10.minutě se dostal do sólového úniku Jirka Nejezchleba, překonat soupeřova brankáře se mu ale nepodařilo. Barum odpověděl několika střelami, v brance ale stál pozorný Roman. Největší šance jsme tak soupeři nabídli sami. Okolo 17.minuty jsme se najednou pustili do bezhlavého útočení a vzadu jsme nechávali nanejvýš jednoho hráče. Samozřejmě naše útoky končily nepřesnými přihrávkami a soupeři tak měli tři brejky za sebou. Nedali naštěstí ani jeden. Jednak díky Romanovi v brance a taky kvůli vlastní zbrklosti v zakončení. Tuto fázi zápasu ukončil minutu před poločasem Jirka, když znovu upláchl všem, jeho padáček přes soupeřova brankáře skončil ale na břevně.

Ve druhém poločase se do nás soupeř pustil zostra, jeho nápor ale už po dvou minutách utnul Martin Půček, když  po narážečce s Milanem nedal prudkou polovysokou střelou brankáři šanci k zásahu. Barum na naše dvoubrankové vedení zareagoval poloviční power-play, když se jeho brankář začal vysouvat až k půlící čáře. To se mu ale rychle nevyplatilo. Po minutě téhle taktiky ztratil brankář na polovině míč v souboji s Tomášem Sedlinským a Sedlin v pohodě trefil zdálky prázdnou branku. A když se po dalších dvou minutách trefil Milan z boku k bližší tyči, byl zápas vlastně rozhodnut. Soupeř se však nepoložil a dál útočil s brankářem v poli. Největší spád měla hra od 30. do 35.minuty. Ve 30.minutě Roman výborně zakročil proti střele zblízka a z protiútoku netrefil Sedlin zdálky padáčkem prázdnou branku. Za další minutu soupeřův útočník hlavou těsně minul míč před naší odkrytou brankou. Ve 32.minutě se uvolnil Sedlin a ranou pod břevno  zvýšil na 5:0. Minutu nato trefil soupeř tyč a Roman měl co dělat, aby se míč nedokutálel za brankovou čáru. A ve 34.minutě se zdálky opřel do míče Milan a velepřesnou ranou k tyči uzavřel skóre na 6:0. Do konce zápasu ještě zbývalo šest minut, nic podstatného se na hřišti už neudálo. Barum se snažil vstřelit alespoň čestný gól, my jsme ale stále poctivě bránili a dopředu se už nehrnuli. Zápas tak skončil naším nečekaně jasným vítězstvím.

Blue Flames A : Rychlé pípy  5:7 (1:2)  Podhrázský 2, Pavlíček, Žúbor, Beránek

Na dnešní zápas se sešla početně silná sestava a tak se očekávala z naší strany kvalitní hra, zvlášť když se měly hrát důležité zápasy o záchranu s kluby z konce tabulky. První zápas jsme hráli proti celku Rychlé pípy, který získal doposud jen pět bodů. Zápas ale začal jaksi ospale. My jsme se jakoby zdráhali převzít herní iniciativu a Pípy se taky nikam nehrnuly. První nebezpečnější akce se odehrála až ve třetí minutě kupodivu u naší branky, zakončená nepřesnou střelou. Z protiútoku se ale dostala do samostatného úniku dvojice Sádlík – Pavlíček, Jirkovi ale do gólové střely v posledním okamžiku skočil brankář. V 5.minutě měl první zákrok i Pepa, po přímém kopu soupeře. Hra se ale dál odvíjela v jakési ospalé šedi. Naše snaha o nápor byla utlumována jednak naší zpomaleností a taky pohyblivými hráči soupeře, kteří sice z futsalové techniky moc nepobrali, o to víc se ale hýbali po hřišti. Z průměru tak vykoukla jen střela Miša Žúbora v 8.minutě, kterou na poslední chvíli vykopl obránce z prázdné branky. Pípy si už ale mezitím všimly našeho nedůrazu a začaly vystrkovat růžky. První varování přišlo ve 12.minutě, kdy soupeř vystřelil zdálky, trefil hlavu Jirky Pavlíčka a od ní se míč velkým obloukem snesl na břevno naší branky. A závary před naší brankou začaly přibývat, dílem lepšího pohybu soupeře a taky dílem našich množících se nepřesností při rozehrávce. V 18.minutě jsme měli smůlu při zakončení, když Mišova rána se odrazila od tyče do brankáře a od jeho zad se míč odkutálel za brankovou čáru. A za minutu už to přišlo. Naši nepřesnou přihrávku na soupeřově polovině zachytili dva protivníci a rychlým brejkem nedali Pepovi v brance žádnou šanci k zásahu. Za dvě minuty se opakovalo totéž, jenže už na naší polovině. Nepřesnou přihrávku posledního obránce znovu zachytil soupeř a po brejku dva na jednoho jsme prohrávali už o dvě branky. Po takových dvou úderech ztratila naše hra systém a do konce poločasu jsme už jen odolávali nájezdům soupeře. Ve 24.minutě nás zachránila tyč a vzápětí Pepa výborně zakročil proti soupeřovu brejku. Jako zjevení tak působila poslední minuta, kdy jsme předvedli perfektní útok na jeden dotek a Adam Podhrázský zakončoval do prázdné branky.

O poločase jsme si na střídačce řekli, čím musíme naši hru zlepšit, jenže skutek utek. Náš vcelku statický pokus o nápor soupeř odrazil a ve 29.minutě znovu udeřil. Dalekonosnou přihrávku z jejich poloviny kupodivu žádný z našich obránců nezasáhl a míč tak dorazil až k osamocenému útočníkovi, který věděl, co má udělat. A za další minutu bylo ještě hůř, když skákavá střela zdálky znovu propadla k nekrytému útočníkovi, kterému jen stačilo došťouchnout míč do odkryté branky. Hned po rozehrání nám dal naději Jirka Pavlíček, který si perfektně sběhl k zadní tyči a do odkryté branky snížil, byl to ale jen záblesk ve tmě. Ve 33.minutě po naší další nepřesnosti v útočení znovu přišel brejk soupeře dva na jednoho a už  jsme prohrávali o tři branky. Pípy se po téhle brance trochu zatáhly a poskytly nám prostor k útočení, nadále ale hrozily z jednoduchých brejků. Ve 38.minutě snížil svým druhým gólem v zápase Adam Podhrázský, když si všiml roztažených nohou brankáře a šoupl mu míč mezi ně, v téhle fázi zápasu to ale byl jen náš výkřik do tmy. Za další dvě minuty jsme soupeři znovu poskytli nepřesnou přihrávkou prostor na brejk, který soupeřův hbitý útočník kličkou Pepovi bezezbytku využil. A po výkopu z poloviny hřiště jsme z dalšího útoku obdrželi už sedmý gól. A za další minutu soupeřův útočník netrefil prázdnou branku, když napral míč jen do tyče. Po tomhle desetiminutovém K.O. byl zápas už vlastně rozhodnut. Ve 42.minutě nám svitla naděje, když Mišo tentokrát netradičně placírkou znovu vyškolil soupeřova brankáře střelou mezi nohama. Poté se dlouho nehrálo, když při našem dalším útoku si vyrazil brankář míč nohou přímo do oka. Hned po zahájení hry jsme nasadili k power-play a z prvního nájezdu v pěti snížil Michal Beránek na rozdíl dvou branek, když z první po kopu z rohu umístil míč zdálky k tyči. Do konce zápasu zbývalo ještě šest minut a my uvěřili ještě v obrat. Jenže ten už nepřišel. Pípy se zatáhly před vlastní branku, odrážely naše útoky a ještě vyrážely ke zteči. Několikrát tak musel výborně zasáhnout Beris v roli falešného brankáře. V tomhle duchu se vlastně nesl celý závěr zápasu. Minutu před koncem nám ještě rozhodčí neuznal branku pro předchozí hraní míče v autu, to už by ale nic neřešilo. Místo povinné výhry s posledním jsme tak neuhráli nic a ještě si odnesli sedmigólovou nálož.

Blue Flames A : FFT Vinohrady A  6:6 (4:2)  Žúbor 3, Nejezchleba, Podhrázský, Pavlíček

Druhý zápas začal oboustranným oťukáváním a dlouho se na hřišti nic zásadního nedělo. Až v 7.minutě se nadechl k velkému sólu z vlastní poloviny Jirka Nejezchleba po úprku se trefil do mezírky mezi brankářovy nohy. Naše hra se rázem zlepšila a zpřesnila a my zatlačili soupeře do defenzívy. V 11.minutě se zaskvěl Adam, když u postranní čáry vybojoval míč na dvou protihráčích a po sólu odtud znovu prostřelil brankáře mezi nohama. Za další dvě minuty bylo ještě veseleji. Štírek Jirka Nejezchleba vybojoval míč a postupoval sám proti brankáři, všiml si však nabíhajícího Jirky Pavlíčka, kterému předložil míč před prázdnou branku a bylo to 3:0. Naši skvostnou čtvrthodinku zakončil v 15.minutě Mišo Žúbor klasickým bodlem z boku k bližší tyči. Soupeř rázem změnil taktiku, jeho brankář se začal vysouvat do pole v roli pátého hráče a to na nás platilo. Rázem bylo po našem náporu a začal tlačit soupeř. V 17.minutě Pepa výborně vytlačil ramenem prudkou střelu, z dalšího útoku už ale po tečované střele kapituloval. Na vzrůstající soupeřův tlak jsme reagovali time-outem a po jeho skončení jsme mu poctivým bráněním nedovolovali jít do nějakého velkého tlaku. Nevyšlo nám to jen ve 23.minutě, kdy se soupeřův útočník obtočil kolem obránce a prudkou ranou o vzdálenější tyč snížil. Těsně před přestávkou ještě dostal žlutou kartu Pavel Sádlík za držení soupeře za dres a už se pískal poločas.

Minutu po zahájení druhého poločasu jsme znovu vedli o tři branky, když Jirka Nejezchleba vybojoval míč na půlce a předložil Mišovi přihrávku na dlouhou nohu. Ten ji naštěstí špičkou trefil přesně k tyči. Naše radost však trvala jen dvě minuty, protože v ten čas našla soupeřova přihrávka svého neobsazeného hráče u zadní tyče a bylo sníženo. Ve 31.minutě si naše obrana vybrala další hluchý okamžik, když se soupeřův útočník otočil okolo dvou našich hráčů a křižnou střelou k tyči překonal Pepu. Ve 34.minutě přišel náš poslední hvězdný okamžik v tomto zápase, když Mišo napálil míč bodlem pod břevno. Radost nám ale vydržela jen minutu. Opět po nedůrazu před naší brankou přišla nahrávka na nekrytého hráče a bylo to už jen 6:5. Po soupeřově dalším útoku zaduněla tyč naší branky. Od 40.minuty začal soupeřův tlak zesilovat. Soupeřův brankář hrál stále častěji jako pátý hráč v poli a na nás už byl znát druhý zápas ve sledu za sebou. Tlak Vinohrad jsme se snažili eliminovat naším oddechovým časem a úporným bráněním. To nám vycházelo až do 47.minuty, kdy ránu zdálky někdo tečoval ve skrumáži před brankou a Pepa byl bezmocný. Nápor Vinohrad se poté stal drtivým a každý jejich útok hrozil gólem. Ve 48.minutě netrefil soupeř prázdnou branku, ve 49.minutě nás zachránil Pepa zákrokem vleže a v poslední minutě Adam nohou vytlačil soupeřovu ránu nad břevno. Z jasně rozehraného zápasu jsme tak horko těžko vyválčili jeden bod.

Dnešní den tak pro nás úspěšný nebyl. Bylo to především nedůraznou obranou. Hlavně v prvním zápase soupeř rozhodně nebyl lepší herně, o to líp se ale pohyboval po hřišti. Aktivním pohybem zachytával naše nepřesné přihrávky kdekoliv po hřišti a vyrážel k přímočarým brejkům. Ve druhém zápase jsme měli výborný nástup, pak už ale byla znát naše únava. Ze šesti plánovaných bodů tak máme jen jeden a záchrana už tak zřejmě není jen v našich rukou.    

.    

Blue Flames A : Helas C  3:1 (2:0)  Nejezchleba 2, Žúbor   

Minulý týden začaly venkovní fotbalové soutěže a pro náš klub je to opět velká rána. Naši hráči velkého fotbalu tím pádem pustili futsal ze zřetele a tak jsme se sešli jen se dvěma hráči na střídání. Naštěstí se uzdravil Jirka Nejezchleba. Do brány se za Romana opět postavil Pepa, v obraně se střídali Mara Pokorný, Pavel Sádlík a Gabo Varga, útok hrál ve trojici Mišo Žúbor – Jirka Nejezchleba – Adam Podhrázský. Proti nám nastoupili zkušení vysocí borci z velkého fotbalu doplnění mladými běhavci. Proti takové početní a fyzické převaze jsme mohli hrát jen poctivou precizní obranu a rychlé brejky. Začátek zápasu přesně odpovídal předpokladům. Helas nás hned přišpendlil na naši vlastní polovinu a už za půl minuty měl Pepa v brance první ostrý zákrok. To soupeře povzbudilo a za další dvě minuty měl první vyloženou šanci, jeho sólový nájezd ale skončil střelou vedle. My jsme se k první střele a vlastně i k první protiakci dostali až po pěti minutách. Helas nám tuto troufalost hned vrátil několika přesnými střelami, Pepa ale vždy dobře zasáhl. V 7.minutě ale došlo k překvapení. Gabo Varga tak dlouho dorážel na soupeřova obránce, až mu vypíchl míč a přihrál jej přesně Mišo Žúborovi. Ten se v takových situacích před soupeřovou brankou většinou nemýlí a i tentokrát nám získal přesnou ranou nečekané vedení. Helas se do nás ještě víc zakousl. Naše obrana v čele s Pepou však odolávala, hlavně díky bezchybné obranné hře, která začínala už na polovině hřiště napadáním soupeřovy rozehrávky. My jsme měli šanci jen ve 12.minutě, kdy soupeř zahrál špatně rohový kop a z odraženého míče se dostal k sólovému nájezdu Mišo, avšak bez gólového zakončení. To však byla jen ojedinělá akce, jinak nás Helas stále mačkal. Byly to ale spíše individuální akce technicky výborně vybavených hráčů, jeho hře ale vázla souhra, jakoby v takové sestavě hráli poprvé. Hodně nám zatrnulo v 17.minutě, kdy soupeřův mládežník se zleva bleskově uvolnil přes dva hráče a nechytatelně trefil tyč. To nám přálo štěstí a za dvě minuty nato nám přálo znovu. Po zblokované ráně se k odraženému míči dostal Jirka Nejezchleba, nezadržitelně pláchl všem a po kličce brankářovi zvýšil na 2:0! To nám dodalo další, hlavně psychickou sílu na odolávání nekonečným nájezdům soupeře. V závěrečné pětiminutovce stojí za zmínku Pepův bravurní skok při ráně zdálky do vinglu a v poslední minutě znovu trefená tyč naší branky. Poté ještě Jirka nevyužil svůj další sólový únik, když mu obě střely stihli zablokovat brankář s obráncem.

Do druhého poločasu vstoupil soupeř znovu náporem za dvě minuty znovu zvonila tyč naší branky. To nás ale nevarovalo a minutu nato se už vlnila síť naší branky. Neobsazený útočník zůstal nalevo sám před Pepou a polovysokou křižnou střelou mu nedal šanci zasáhnout. Helas se potom znovu usadil na naší polovině, naše obrana už ale soupeřovy hráče obsazovala včas a ten tak musel neustále hrát do plných. Největší nebezpečí nám tak hrozilo z individuálních akcí soupeřových techniků. Nejvíc jsme se zděsili ve 33.minutě, kdy soupeřův bijec přešel přes dva naše obránce, udělal kličku i Pepovi, aby se pak k překvapení všech v hale netrefil do prázdné branky. My jsme stejně jako v prvním poločase dostávali jen k občasným brejkům, které ale většinou končily nepřesnou střelou. Výjimkou byla 36.minuta, kdy Mišo trefil zdálky tyč. Jinak v tuto dobu byl nejzaměstnanějším hráčem na hřišti Pepa, který pochytal i nemožné, samozřejmě mu u toho vypomáhala obranná hra celého týmu. Ve 43.minutě nevyužil Adam sólo a už se pomalu blížil závěr zápasu. Pět minut před koncem si vzal Helas oddechový čas a hned nato nasadil k power-play. Samozřejmě nás hned přišpendlil k vlastní brance a my se jen snažili narušit jeho akce a odkopávat míč do bezpečí. Ve 47.minutě jsme měli obrovské štěstí, když soupeřova křížná rána se odrazila od tyče, minula nohy nekrytého soupeřova útočníka a dopadla Pepovi do náruče. Že štěstí přeje v tomto zápase nám, ukázala poslední minuta. Jirka Nejezchleba podstoupil souboj o odražený míč, přesprintoval pátého hráče v poli a do prázdné branky pečetil naše vydřené vítězství.

V tomto zápase nevyhrál lepší, ale poctivější. Naše precizní obrana, výborný brankář a rychlé protiútoky zvítězily nad soupeřovou individuální převahou. Všichni naši hráči zápas poctivě oddřeli a vítězství je pro ně tou nejlepší odměnou.

Blue Flames A : R.I.P  5:6 (2:3)  Žúbor 3, Sádlík, Nejezchleba

První zápas nám přinesl vítězství, ale taky únavu. Navíc musel odejít Mara Pokorný a tak jsme do druhého zápasu nastoupili jen s jedním hráčem na střídání a utahaní. Toho odpočatý soupeř od začátku využil a hned v první minutě bylo před Pepovou brankou rušno. Střela nekrytého hráče naštěstí mířila vedle. Čiperní hráči soupeře na nás neustále doráželi a my si stále jakoby nemohli zvyknout, že hrají jiným způsobem než předtím Helas. Ve 3.minutě se RIP dostal do brejku 3 na 1, opět ale s nepřesným zakončením. My jsme se k první střele dostali až po osmi minutách, Mišo ale pálil vedle. Za minutu nato jsme měli obrovské štěstí, když soupeřovu střelu zdálky mířící k tyči srazil soupeřův útočník nechtěně přímo Pepovi do náruče. V dalších minutách jsme tolik štěstí už ale neměli. V 10.minutě napřáhl soupeř zdálky a střela zapadla Pepovi přesně pod břevno. Minutu nato se soupeřův útočník probíjel k naší brance a napřažená noha znamenala jeho pád v našem trestném území. Penalta, znovu nekompromisní rána pod břevno a už jsme prohrávali 0:2. Ve 14.minutě naše obrana nezachytila soupeřovu akci na jeden dotek a po jeho ťukesu jsme za necelou čtvrthodinku tekli o tři góly. Naši borci pochopili, že už nemají co ztratit a přešli do herní aktivity. Ta ale byla dlouho bez nějakého efektu, nicméně hra se alespoň vyrovnala. Gólů jsme se dočkali až těsně před přestávkou. Ve 23.minutě Mišo Žúbor přešel přes dva bránící hráče a bodlem propálil brankářovy ruce. Toho musely dlaně pálit ještě dlouho, zvlášť když chytal bez rukavic. Hned po rozehrání jsme se radovali znovu. Jirka se prokličkoval přes dva hráče a předložil Mišovi nahrávku, kterou Mišo uklidil křižnou střelou po zemi k tyči.

Na druhý poločas dorazil ještě Tomáš Sedlinský do pole, jenže než stihl nastoupit, tak jsme znovu prohrávali o dvě branky. Při soupeřově akci jsme nepokryli sbíhajícího hráče a ten navíc s tečí našeho obránce uklidil míč k tyči Pepovy branky. Za minutu nato ale Pavel Sádlík dokonale skrytou střelou zpoza obránce dokonale překvapil soupeřova brankáře a snížil na 3:4. A ve 29.minutě bylo vyrovnáno! Trefil se Mišo Žúbor klasicky bodlem zdálky. Těšili jsme se na další branky v soupeřově síti, ty ale už nepřicházely. Soupeř zpozorněl v obraně a na nás se už začala projevovat únava ze dvou zápasů po sobě. Ve 35.minutě soupeř trefil místo odkryté branky jen boční síť a vzápětí Adam neproměnil dvojitou šanci. Od tohoto okamžiku RIP znovu převzal herní iniciativu a my už jen bránili s občasnými brejky. Tato taktika nám vycházela až do 44.minuty, kdy se soupeř trefil zdálky přesně do horního růžku naší branky. Když minutu nato soupeř precizně využil brejk tři na jednoho, zdál se být zápas rozhodnut. Zvlášť když minutu nato netrefil Pavel odkrytou branku. Naděje nám ale ještě svitla. Ve 47.minutě neúnavný Jirka trefil tyč a minutu nato už snížil po zmatcích v soupeřově obraně, když soupeřovi hráči přestali hrát a reklamovali faul. Dvě minuty před koncem jsme tak nasadili k power-play, na vyrovnání jsme už neměli sílu.

Z dnešních zápasů si tak odnášíme vítězství a porážku. Se dvěma či jedním hráčem na střídání ve dvou zápasech po sobě to však asi je maximum. S Helasem hráči sehráli nejbojovnější letošní zápas, na zdolání RIP už neměli sílu. I tak patří velké uznání všem, kdo dnes přišli.  

Blue Flames A : Arsenal Taurito Kuřim B  3:4 (3:2)  Žúbor, Sádlík, Beránek

V prvním dnešním zápase nás čekalo béčko Arsenalu, které hraje stále podle stejné herní šablony, která nám ale nikdy neseděla. Sešlo se nás sedm do pole a do branky se letos poprvé postavil Roman. Zápas začal jako obvykle s tímto soupeřem. My jsme měli většinou míč v držení, zatímco soupeřovi hromotluci, doplnění čiperným běhačem a Jerrym v brance byli zatažení a čekali na naše chyby. A dočkali se poměrně brzy, už ve třetí minutě. Zachytili naši nepřesnou přihrávku někde na jejich polovině, následoval rychlý brejk doplněný přesnými přihrávkami a výsledkem byl zblízka doťuknutý míč do naší branky. Minutu nato jsme měli první šanci i my, střílel Jirka Pavlíček. Bohužel to byl jeho poslední viditelný zásah do hry, krátce nato si natáhl tříslo a do hry už nezasáhl. V 6.minutě jsme se dočkali šťastného vyrovnání. Mišo Žúbor vystřelil zdálky prudkou, avšak přímo na brankáře mířící střelu. Tu ale těsně před Jerrym tečoval jeho obránce, čímž mu nechtěně zavařil a Jerry si tečovanou střelu sám doplácal až do branky. Šťastný gól nás nakopl a převzali jsme herní iniciativu, museli jsme se ale dál mít na pozoru před nebezpečnými brejky soupeře. Ve 12.minutě jsme donutili Jerryho ke skoku k zemi ( u tohoto brankáře věc téměř nevídaná). V dalších minutách hrál hlavní roli Adam Podhrázský. Ve 14.minutě při pokusu o dorážku nakopl Jerryho přímo do kolena, čímž si od něj vysloužil sprchu gynekologických nadávek, a minutu nato netrefil z několika kroků prázdnou branku, když se mu finální přihrávka zamotala mezi nohy. Vzápětí ale tento hřích odčinil, když při protiútoku soupeře vykopl míč směřující užuž do naší prázdné branky. V 18.minutě jsme se dočkali vedoucího gólu. Honza Vrána perfektně pronikl po levé lajně a jeho přihrávku sice Pavel Sádlík pořádně netrefil, nicméně jeho nechtěný oblouček zapadl do soupeřovy branky. Arsenal po inkasovaném gólu přidal a my jsme začali mít plné nohy a Roman ruce práce při jeho rychlých protiútocích. Ve 22.minutě jsme ale inkasovali. Soupeřův běhač uprchl po levé lajně, udělal kličku našemu obránci a přesnou střelou do protějšího spodního růžku nedal Romanovi šanci. Poločasové vítězství ale patřilo nám. Minutu nato napřáhl Michal Beránek zdálky a soupeřův brankář měl zřejmě zakrytý výhled, protože reagoval, až byl míč vedle něj. To ale bylo pozdě. Do přestávky se pak už nic vážnějšího na hřišti neudálo.

Do druhého poločasu na nás soupeř vlétl a hned minutu po zahájení jsme měli obrovské štěstí, když se soupeřův útočník po jejich rohu zblízka netrefil do naší odkryté branky. Arsenal to ale nedeprimovalo a dál do nás bušil. Naše obrana ale zatím odolávala, hlavně díky výbornému Romanovi v brance. Největší šanci měl ve 30.minutě, kdy Beris nepřesnou přihrávkou na půlce založil soupeřovu šanci, aby ji vzápětí tentýž hráč výborně zmařil. Ve 38.minutě ale už naše přetížená obrana neodolala a po zmatcích v přebírání hráčů před brankou doťukával nekrytý útočník zblízka do sítě. Minutu nato dvojice Beránek – Žúbor nevyužila velkou šanci na opětovné vedení a obraz hry a výsledek se dlouho neměnil. Naše šance mařila buď soupeřova obrana či vlastní nepřesnosti, naštěstí jsme si dávali už pozor na soupeřovy šablonovité útoky. Jenže tři minuty před koncem došlo k pohromě. Zbytečná patička na polovině přinesla naší ztrátu míče a brejk soupeře dva na jednoho. A protože Arsenal měl tuto činnost dobře propracovanou, na konci akce byla soupeřova radost a náš zmar. Ve zbylém čase jsme se ještě pokusili o zvrat, kdy Roman hrál falešného pátého hráče v poli, gólu jsme se ale nedočkali. Soupeř naopak ještě zblízka netrefil prázdnou branku.

Zápas jsme prohráli, protože jsme nedokázali reagovat na soupeřův způsob hry, který je už několik let stejný. Buď dlouhý výhoz brankáře na mohutné útočníky, kteří si dokáží perfektně zpracovat a pokrýt míč, který následně rozdělují nabíhajícím spoluhráčům anebo úprk jediného rychlého hráč a jeho přihrávky pod sebe. Přihrávky vůbec hrály v zápase velkou roli. Zatímco u soupeře se daly nepřesné přihrávky spočítat na prstech, naše nepřesné přihrávky, hlavně ty finální, nám byly hlavní herní brzdou. Přišli jsme tak o důležité body.

Blue Flames A : Orel Řečkovice A  4:3 (2:1)  Žúbor 2, Sádlík, Beránek

Zatímco předchozí soupeř zvolil vyčkávací taktiku, Orli na nás od začátku vlétli a výsledkem byla nastřelená tyč Romanovy branky hned v první minutě. Soupeř nám i nadále nedal vydechnout a my se k prvnímu kloudnému protiútoku dostali až v 5.minutě. Hra se postupně vyrovnávala, skóre se ale dlouho neměnilo, hlavně zásluhou obou brankářů, kteří se zaskvěli několika výbornými zákroky. V 10.minutě došlo k naremplování našeho útočníka v trestném území soupeře, čímž jsme dostali výhodu pokutového kopu. Mišo Žúbor však místo otevření skóre knokautoval soupeřova brankáře, když ho napálil přímo do hlavy, aniž by tento stačil zvednout ruce. Orly chycená penalta samozřejmě povzbudila a zakrátko musel Roman dokazovat svoje umění, když několikrát nohama zachytil střely, mířící po zemi k tyči. 13.minuta byla šťastná pro nás. Adam Podhrázský se probil přes dva hráče a předložil finální přihrávku Pavlu Sádlíkovi, který tentokrát neměl s trefením prázdné branky žádný problém. To uklidnilo naši hru a přišly další šance. V 15.minutě prudkou ránu Honzy Vrány vyrazil brankář na břevno a v 18.minutě jsme se dočkali druhé branky. Nejdříve Mišo neproměnil svůj sólový nájezd, akce však pokračovala a další střelu vyslal Michal Beránek. Tu brankář vyrazil, Beris však míč důsledně sledoval a vyražený míč vrátil do branky! Jenže s přibývajícími minutami se na naše kopačky znovu začala vkrádat nepřesnost. Orli si toho všimli a ke konci poločasu znovu převzali iniciativu. Ve 21.minutě Roman zlikvidoval sólo, za další minutu už ale kapituloval. Po našem faulu kopali Orli přímý kop a soupeřova teč střely těsně před Romanem znamenala snížení našeho náskoku. Orli do nás dál bušili, výsledek se ale už do poločasu nezměnil. To hlavně Romanovou zásluhou, který minutu před koncem kryl další sólový nájezd soupeře.

Druhý poločas jsme ale začali v jakémsi polospánku. Orli nasadili okamžitě k náporu a brzy jsme měli obrovské štěstí, když soupeřův útočník trefil doslova z metru jen břevno naší odkryté branky. To nás ale nevarovalo, nepřesnostmi a malým pohybem jsme soupeři dávali další možnosti a ve 31.minutě bylo vyrovnáno. Soupeřův nájezd z boku Roman vyrazil, na dorážku neobsazeného hráče už ale neměl nárok. Náš herní zmar přišel ve 35.minutě. Při našem přímém kopu následovala nepřesná rozehrávka a brejk dvou hráčů soupeře na Romana. Ti mu nedali žádnou šanci k zásahu a už jsme prohrávali. A minutu nato jsme mohli být Romanovi vděční, když nás dvakrát zachránil po střelách zblízka, tu druhou chytil dokonce hlavou. Naše hra byla v této fázi v krizi a naše psychika jakbysmet, spíš než hře jsme se věnovali vzájemným nadávkám. Orli ze sebe sypali taky nadávky, ti ale směrem k rozhodčím, kteří je podle nich soustavně poškozovali. Naděje na vybřednutí z mizérie nám svitla ve 39.minutě, kdy si Mišo Žúbor přehodil míč z nohy na nohu a střelou ze strany na bližší tyč vyrovnal. Komplikace na nás ale ještě čekaly. Ve 41.minutě Roman naremploval v trestném území soupeřova útočníka, z čehož rezultovala penalta a žlutá karta pro Romana. Roman ještě následnou diskuzí s rozhodčím řádně pocuchal naše nervy, penaltu ale bravurně vyrazil! To dodalo naší hře nový náboj. Zlepšili jsme pohyb, přihrávky ale moc ne, i díky tomu jsme neproměnili v dalších minutách tři nadějné brejky. Orli se taktéž nenechali zahanbit a tak se v poslední desetiminutovce hrálo nahoru – dolů. Nechtěli jsme riskovat další branku v naší síti a tak si vzali dvě minuty před koncem oddechový čas. Po jeho skončení se na hřišti udály věci! Mišo Žúbor vystřelil zdálky po zemi, soupeřův brankář zřejmě prošvihl správný okamžik k zákroku a pak už jen sledoval, jak se mu míč odráží od tyče do sítě. Orli si samozřejmě taky ihned vzali oddechový čas a po jeho skončení přešli ke hře v pěti bez brankáře. Jenže už na ně padla nervozita a taky už zbývalo málo času. Těsné vítězství jsme uhájili!

Dnešní body jsou tak perně vybojované. Naši hru brzdilo mnoho nepřesností. Naštěstí ale výborně zachytal Roman. Jestli jsme dnes tři body v boji o záchranu získali nebo ztratili, to se ukáže až na konci soutěže.

O druhém zápase píše taky web www.orlak.banda.cz