17.4.2016 Béčko uhrálo jen jeden bod, druhé místo ale udrželo

Blue Flames B : Debakl  2:5 (1:1)  Podhrázský, Dilhof

Béčko dnes hrálo mimořádně odpoledne, hráčů ale přišlo dost. Jenže čtyři z nich měli v nohách dopolední zápasy za Áčko, a to se nakonec v prvním zápase ukázalo jako rozhodující. Začátek zápasu špatně nevypadal. První soupeř Debakl z nás měl velký respekt a v úvodu se soustředil jen na bránění. Hned po zahájení zápasu se dostal do velké šance Vojta, brankáře ale neprostřelil. Druhou šanci jsme už využili. Adam Podhrázský dostal míč do běhu, v rychlosti udělal kličku brankářovi a pak už na něj čekala jen prázdná branka. Adam vzápětí znovu vyzkoušel brankáře, ten stačil tentokrát střelu vyrazit nohou. Debakl se poprvé dostal do šance až v 7.minutě, netrefil ale branku. V 8.minutě mohl skórovat Martin Dilhof, svoji střelu ale namířil přímo do brankáře. Vzápětí znovu zahrozil Debakl, střela na zadní tyč byla naštěstí nepřesná. Za minutu nato už bylo hůř. Debakl podnikl rychlý protiútok, naši borci se nestihli vracet a neobsazený útočník doklepl přesnou přihrávku zblízka do sítě. V následující minutě naše obrana vybuchla úplně, Debakl předvedl ukázkový brejk dva na jednoho, jenže ve finále útočník v modrém netrefil prázdnou branku. Na dalších pět minut zavládl na hřišti relativní klid bez šancí. Naše těžkopádná hra obranu Debaklu ničím nepřekvapila, Vojtu Šlapáka soupeř zdvojoval i ztrojoval a naše pokusy o kombinaci byly pomalé. Debakl občas zahrozil z protiútoku, jeho střelecké pokusy ale mířily většinou vedle, Pepa musel vážněji zasáhnout jen v 15.minutě. Z průměru vybočila jen rychlá akce dvojice matadorů Šlapák – Kouřil v 19.minutě, Milan ale svoji střelu namířil do brankáře.

Ve druhém poločase se začal náš osud rychle naplňovat. Vojta ve 22.minutě se dokázal prokličkovat modrou obranou, zakončil ale vedle. Z protiútoku se dostal soupeř do sóla které Pepa vyrazil, následný závar skončil střelou do tyče, nakonec Pepovi vypadl míč z rukavic a nekrytý soupeř jej zblízka dorazil do sítě. Vzápětí odstoupil Milan Kouřil kvůli nataženému svalu. Ve 26.minutě střílel Martin vedle. Ve 28.minutě přišla naše nepřesná rozehrávka ve středu hřiště a útok dvou osamocených hráčů na Pepu s gólovým výsledkem. Ve 30.minutě vyrazil dobrý gólman soupeře Adamovu ránu a vzápětí kryl i Martinovu dorážku. Ve 31.minutě výborně zasáhl Pepa, když kryl střelu z otočky nedůrazně bráněného hráče. Ve 33.minutě bylo rozhodnuto. Nejdříve soupeři opět neproměnili útok dva na jednoho, v dalším nájezdu ale proběhl osamocený útočník naší obranou a od tyče zvýšil na 1:4. Na to konto jsme zkusili hrát power-play, byl to ale spíš stav naší bezmocnosti. Naším nepohybem jsme nic vymyslet nedokázali, po chybné rozehrávce pelášil osamocený útočník Debaklu přes půl hřiště do naší prázdné branky. Po návratu Pepy do branky jsme se dočkali kosmetického snížení skóre, po Adamově průniku po straně a přihrávce před branku skóroval letos premiérově Martin Dilhof. V závěru se ještě „blýskl“ jeden z borců Debaklu, když po kličce Pepovi trefil místo prázdné branky jen tyčku a uchránil nás tak od další pohromy.

Prohráli jsme tak s posledním celkem soutěže, ale naprosto zaslouženě. V naší sestavě nastoupili čtyři hráči, co měli z dopoledne v nohách zápasy za Áčko a tak nikdo po nich chtít zázraky nemohl. Střelce Vojtu si soupeř dobře hlídal. Debakl tak využil naší únavy a spíš nás přeběhal než přehrál. Na to se ale historie ptát nebude.

Blue Flames B : Bystrc  2:2 (1:1)  Sádlík, Šlapák

Na druhý zápas dorazil běhavý Tomáš Kříž a zápas byl tak už jiný než ten předchozí. Zpočátku si vzal iniciativu Bystrc a hned ve 2.minutě Pepa vyrážel ránu do břevna. Aby nevychladl, musel Pepa vzápětí na zem a vyrážet střelu k tyči na roh. To byly na dlouho jediné šance Bystrce. Obratem jsme si vzali slovo my, hlavně dvojice Vojta – Sedlin a začali mezi sebou soutěžit, kdo spálí větší šanci. Vojta měl ve 3.minutě 3 šance a 3x nedal. Nejdříve jeho ránu po zemi vyrazil brankář nohou, vzápětí další Vojtova rána skončila zásluhou brankáře na tyči, načež jej Sedlin poslal přesnou přihrávkou před prázdnou branku a Vojta ji dokázal netrefit! Aby si to nevyčítali, v 5.minutě vyslal tentokrát Vojta do šance Tomáše, ten ale taky trefil jen tyč. Motorová myš Tomáš Kříž rozhýbal i ostatní hráče a tak jsme si udržovali dál mírnou převahu. V 9.minutě se Pepa zahřál při ojedinělé šanci soupeře, vzápětí se na druhé straně kopala série našich rohů, ale bez výsledku. V 11.minutě, jsme kopali přímý kop, prudkou přihrávku (ránu) neměl Tomáš Kříž šanci umístit do sítě. Ve 14.minutě vyslal Vojta přihrávku do uličky na Pavla Sádlíka a ten pod padajícím brankářem otevřel skóre v náš prospěch. Gólový úspěch naši iniciativu trochu otupil a tak ve zbytku poločasu si vzal slovo soupeř. Pepa však viditelné střely stačil zneškodňovat až přišla 19.minuta. V ní si obránci s Pepou tak dlouho dávali přednost kdo míč odkopne, až se jej zmocnil soupeř a do odkryté branky snadno vyrovnal. Těsně před přestávkou jsme tak lacině přišli o vedení.

Na začátku druhého poločasu přišla nejhezčí akce Vojty Šlapáka v dnešním dni. V 21.minutě kličkami vymotal dva obránce, vzápětí i brankáře a do prázdné branky zvýšil na 2:1. Ve 24.minutě akci dvojice Vojta – Adam zneškodnil soupeřův brankář. Vzápětí znovu zkoušel svoje kličky Vojta, na brankáře ale tentokrát nevyzrál. Ve  25.minutě proběhl útočník Bystrce přes půl hřiště a přesnou střelou do spodního růžku našel skulinku mezi bližší tyčí a Pepou – 2:2. Minutu nato pronikl až před brankáře Tomáš Kříž, ten se překvapit nenechal. Vzápětí se přesně totéž stalo na opačné straně hřiště, hrdinou byl tentokrát Pepa. Ve 30.minutě pronikal opět Tomáš Kříž a byl zkosen těsně před brankovištěm. Trestný kop však Tomáš Sedlinský poslal daleko vedle. To byla naše poslední velká šance v tomto zápase. Pak už se nás opět začala zmocňovat únava a nejvíc práce měl Pepa. Žádný míč ale za sebe nepustil a v posledních vteřinách zápasu se stal hrdinou, když vyrazil střelu zblízka z otočky a zachránil pro nás remízu.

Remíza je asi spravedlivá. Sice jsme měli víc vyložených (a spálených) šancí, v posledních minutách jsme se ale strachovali o výsledek. Jedna remíza ze dvou zápasů je málo. Bylo to však dnešní maximum, které jsme mohli uhrát a hlavně těm pěti, co hráli dopoledne i odpoledne, patří velké uznání. Musíme však něco udělat, aby se už neopakovalo to, že na kvantum zápasů přijde pár lidi. Třeba i to, že se jeden tým zruší, s hráči, kteří chtějí hrát jen občas, se rozloučíme a budou hrát jen ti, kteří opravdu chtějí. Do června máme dost času si všechno rozmyslet.