18.5.2014 Béčko vybojovalo v kalužích další dvě vítězství

Blue Flames B : FFT Vinohrady B  4:2 (2:1)  Kouřil 2, Táborský, Žúbor

Na dnešní dvojzápas dorazila i přes pesimistické docházkové zprávy poměrně silná sestava v čele s Petrem Táborským, po noční směně dorazil i střelec Mišo Žúbor a po půlroce se objevil Vojta Šlapák. Hřiště bylo po celonočním dešti nasáklé vodou jako houba, na první zápas naštěstí (zatím) nepršelo. První soupeř z Vinohrad začal oproti předchozím soupeřům hrát bez nějakého ostychu a tak hned od začátku bylo před naší brankou několikrát rušno. A pak už uhodilo, když si centr zprava srazil do vlastní branky tísněný Vojta. Vedení soupeře ale dlouho netrvalo, protože za pár minut se Petr zbavil kličkami dvou obránců a předložil míč Milanovi Kouřilovi před prázdnou branku. Soupeřem to ale vůbec neotřáslo a dál se hrál vyrovnaný zápas. Potom došlo k zajímavé situaci, kdy soupeř kopal snad pět rohů za sebou a pokaždé napálil našeho obránce u brankové čáry, od kterého se míč odrazil zpět na roh. Z posledního rohu soupeře se nezrodila jeho šance, ale brejk Milana Kouřila přes celé hřiště a pro změnu jeho gólová nabídka Petrovi před prázdnou branku. I dál se hrál dobrý futsal, ke cti soupeře je dobré napsat, že nebetonoval a nebrejkoval, nýbrž dál s námi hrál otevřenou hru. Z dalších šancí na obou stranách už ale gól v prvním poločase nepadl.

Ve druhém poločase jsme začali mít víc ze hry, gól ale padl do naší sítě. Střela zdálky na promáčeném terénu těsně před Trakim skočila a odrazila se od něj přímo před dobíhajícího osamoceného hráče soupeře, který neměl míč dopravit do branky. Naštěstí to nemělo následky a pomalu jsme soupeře zatláčeli do defenzívy. Dlouho to ale nemělo výsledek, protože soupeřova obrana včetně brankáře pracovala bez chyb a taky naše střely dost často končily v pletivu za brankou. Rozhodnutí na sebe tak vzal do té doby spíš dospávající Mišo Žúbor, ke kterému se dostal odražený balón a měl dost času zacílit. Jeho nechytatelné bodlo do horního růžku se už stává pověstným. Když nedlouho potom se opět zaskvěla brejková dvojice Táborský – Kouřil končící Milanovou střelou pod břevno, bylo rozhodnuto. Soupeř sice dál produkoval kvalitní hru, my jsme si už dali vzadu pozor a do vážnější šance jej nepustili.

Blue Flames B : FC Vinohrady  7:2 (2:1)  Šlapák 3, Žúbor 2, Nejezchleba 2

V přestávce mezi našimi zápasy se spustil trvalý liják, který udělal z hřiště bažinu. Před zápasem jsme si tak museli z hřiště vytlačit gumovými hrábly vodu, aby se vůbec mohlo hrát. Protože ale neustále lilo, valný efekt to nemělo. Naše hra byla ze začátku hodně rozpačitá, protože někteří jakoby se nemohli vyrovnat s tím, že mají mokro zezhora i zespoda. Zákonitě jsme tak dostali první gól, když úplně neobsazený hráč soupeře zblízka prostřelil Trakiho. A vzápětí Traki zachraňoval těsně před brankovou čarou. Na oplátku jsme se snažili soupeře zatlačit, moc nám to ale nešlo, protože míč se nestále brzdil v kalužích a tak to byl spíš boj z obou stran. Naštěstí se potom prosadil po půl roce Vojta Šlapák a bylo vyrovnáno. Soupeř dál zlobil, spíš ale naší zásluhou, protože některým našim plejerům se v tomhle počasí nechtělo vracet do obrany. Traki se tak chtě nechtě musel dál válet v hluboké kaluži před svoji brankou a říkat nahlas, co si o tom všem myslí. Potom se však znovu prosadil Mišo Žúbor a vedli jsme alespoň o gól. Soupeř se už však zatáhl na svoji polovinu a rezignoval i na brejky, další gól se nám proto v prvním poločase vstřelit nepodařilo.

O přestávce zřejmě nabrali hráči soupeře novou energii, protože se zkraje poločasu několikrát objevili sami před Trakim. A napotřetí jim to vyšlo, když několikrát vyražený míč se nakonec odrazil k osamocenému hráči soupeře a bylo vyrovnáno. Pomalu se ale začali rozehrávat naši technici a běžec Jirka Nejezchleba, který dorazil až na tento zápas. Pohybem a technikou jsme rozebírali dosud pevnou soupeřovu obranu a začali se prosazovat i střelecky. Nejdřív znovuzrozený střelec Vojta a pak i Jirka, který před brankou soupeře lítal jako vítr. Soupeř postupně rezignoval a začal se spíš věnovat rozhodčím že jim odpískávají neexistující fauly. Těch faulů bylo nakonec přes pět a tak měl Mišo výhodu 10m kopu. Brankář jeho ránu ale bravurním zákrokem vytěsnil a tak se skóre už neměnilo. Závěrečný hvizd rozhodčího přivítali všichni na hřišti s nadšením.

Dnes jsme bojovali se soupeři a počasím. V něčem takovém jsme snad ještě nikdy nehráli a to pamatuju už hodně. Musím ale pochválit i soupeře, hlavně FFT hráli docela obstojně. Pochvalu zaslouží Mišo, který přišel po noční a vlastně rozhodl první zápas, Vojta, který měl trochu pomalejší rozjezd ale ve druhém  zápase splnil střeleckou normu a Jirka, že si dal(i) říct a přišel alespoň na jeden zápas. Samozřejmě Petr za organizaci celé hry a taky manažer Martin za neúnavnou jízdu s gumovým hráblem přes celé hřiště před druhým zápasem.