20.9.2015 Béčko bylo dlouho střelecky neplodné, nakonec se ale rozstřílelo

Blue Flames B : FFT Vinohrady B  0:2 (0:2)

Na třetí hrací den jsme se sešli se třemi náhradníky do pole i s nováčkem Ondrou Brhelem a znovu s Pepou v brance. Začátek zápasu byl v naší režii, protože Vinohrady se zatáhly na svoji půlku a jen se bránily naším nájezdům. Ty se skutečně valily na vinohradskou branku, jenže končily na pružné soupeřově obraně a střely, které skrz ni prošly, končily u soupeřova brankáře. Tak to na hřišti vypadalo během prvních pěti minut, protože přesně po uplynutí této doby se soupeř poprvé dostal k první střele na naši branku. Za další minutu ale bylo všechno jinak. Z ojedinělého brejku se hbitý útočník soupeře dostal až před Pepu a střelou mezi jeho nohy získal pro FFT nečekané vedení. A od tohoto okamžiku se začala karta zápasu pomalu obracet. Na naše kopačky se začala pomalu vkrádat nepřesnost a hlavně pomalost a soupeři stačilo jen dál pozorně bránit a občas zahrozit z brejků. Z našeho planého dobývání soupeřovy branky rezultovala jen nastřelená boční tyč po akci dvojice matadorů Kouřil – Šlapák, to ale bylo z vyložených šancí vše. Naopak soupeř hrozil čí dál víc a podruhé zahřmělo v 16.minutě. Soupeřův útočník se uvolnil v našem brankovém území, udělal kličku i vyběhnuvšímu Pepovi a z úhlu neomylně zavěsil. Vinohrady tak pro zbytek poločasu převzaly iniciativu a ve zbytku prvního poločasu měly ještě několik šancí. Tu největší v 18.minutě, kdy Pepa vleže vyrazil střelu mířící užuž do naší branky.

Ve druhém poločase začaly lépe Vinohrady a brzy nám zatrnulo, když střelu zdálky nechtěně tečoval Milan Kouřil těsně vedle tyče naší branky. Minutu nato Pepa skokem vyrazil střelu mířící do horního růžku. Ve 23.minutě Pepa vykryl sólo soupeře a ten ještě z dorážky netrefil prázdnou branku. Z protiútoku jsme konečně zahrozili i my, když umístěnou střelu Milana Kouřila vytáhl brankář na tyč a roh. To byla naše největší šance v této části zápasu, dál víc hrozil soupeř , hlavně svoji pohyblivostí, která kontrastovala s naším pomalým herním projevem, kterému navíc scházel nějaký moment překvapení. Náš zmar nejlíp ukázala 32.minuta, kdy jsme neproměnili útok tři na jednoho. Soupeř byl naštěstí při svých útocích dost nepřesný, skóre tak nenarůstalo ani na jedné straně. Vinohrady svoji nepřesnost nejvíc ukázaly ve 36.minutě, kdy osamocený útočník netrefil zblízka prázdnou branku a naše nejlepší akce přišla v poslední minutě, kdy ukázkový ťukes naší trojice zneškodnil výborným zákrokem soupeřův brankář.

Takže první letošní zápas bez vstřelené branky! Kdo ale viděl zápas na vlastní oči, nemůže se divit. Statická hra bez momentu překvapení do zformované obrany, neustálé zpomalování hry a časem vzrůstající nervozita přinesla výsledek. Soupeři stačila pohyblivá obrana, zdvojené bránění Vojty Šlapáka a sem tam utéct do brejků. S tímto herním stylem protivníků budeme mít pokaždé problém.

Blue Flames B : Barum  7:4 (2:1)  Mendel 3, Kouřil 3, Šlapák

Do druhého zápasu nastoupil soupeř jen s jedním náhradníkem a odehraným zápasem v nohách a tak se čekalo, jestli neodpadne fyzicky. Neodpadl, určitě ne v prvním poločase. Barumáci začali aktivněji a už ve 3.minutě jsme prohrávali. Ještě na soupeřově polovině jsme ztratili míč, z toho rezultoval přesný útok tři na jednoho a střela do odkryté branky. My jsme pokračovali v herním trendu z prvního zápasu a tak naše první šance přišla až v 7.minutě, kdy se Vojta Šlapák uvolnil před soupeřovou brankou a jeho střela skončila těsně vedle. Vojta ale vzápětí zavařil před vlastní brankou, když se pustil do kliček proti dvěma protihráčům, ti mu míč sebrali a nakonec netrefili prázdnou bránu. Od 10.minuty se iniciativa začala stěhovat na naše kopačky, hlavně díky pohyblivému Adamovi Podhrázskému. Ten se časem rozehrál k výbornému výkonu a zásoboval spoluhráče přesnými přihrávkami. V 10.minutě sám vyzkoušel soupeřova brankáře a ve 13.minutě vyslal do šance Vojtu, proti kterému výborně zakročil soupeřův brankář. Barum se připomněl v 15.minutě ranou zdálky do břevna. Jenže gól stále nepřicházel. Nakonec přišel, a to od těch, od kterých se to čekalo nejmíň. V 19.minutě vyrazila do útoku dvojice Chromečka – Mendel a přesnou Oldovu přihrávku umístil David přesně k tyči. Ortodoxní obránci tak museli ukázat útočníkům, jak se střílí góly! A do přestávky jsme se nečekaně ujali vedení. Po faulu na Adama někde u půlky hřiště se kopal přímý kop. Míč si postavil David Mendel a umístěnou střelou od tyče do branky nám získal vedení. Brankář soupeře zřejmě nečekal střelu z takové dálky, protože se pohnul až když míč zaduněl o tyč, to ale bylo pozdě.

Povzbuzeni nečekaným obratem ve skóre jsme se vrhli do útoku i na začátku druhého poločasu a brzy jsme se radovali potřetí. Roman Vojtíšek rozehrál přímý kop přesně na neobsazeného Vojtu Šlapáka a ten z první neomylně zavěsil. To nás povzbudilo a začal náš nápor. Ve 27.minutě se trefil Milan Kouřil mezi nohy brankáře a minutu nato vybojoval faulovaný Adam míč a vleže jej přihrál Milanovi před prázdnou branku a ten už věděl, co má udělat.  Ze čtyřgólového vedení jsme se ale neradovali dlouho, téměř vzápětí útočník Barumu vleže vystřelil a Olda míč nechtěně nadzvedl nad Pepu, který neměl šanci zasáhnout. 5:2! V Barumácích se zřejmě vzepjala poslední špetka sil a následujících minutách nám škaredě zatopili. Ve 30.minutě nastřelili z úhlu tyč a minutu nato po nepřesné přihrávce na půlce a následném proměněném sólu už snižovali na 5:3. Okamžitě jsme si vzali time-out, abychom zastavili soupeřův nápor a vyříkali si naši nedůslednost, hned ale po znovuzahájení hry spálil soupeř obrovskou šanci. Tím se ale zřejmě vyšťavil, protože další vyložené šance už neměl a naopak se dvakrát ukázal Milan Kouřil. Nejprve ve 36.minutě ukázkově uvolnil Davida Mendela ten neměl problém do prázdné branky završit svůj hattrick. Ve 38. Minutě neproměnil sólo Vojta Šlapák, odražený míč ale Milan zdálky poslal zpět do opuštěné branky. V závěr  jsme opět polevili a soupeř v poslední minutě křižnou střelou kosmeticky upravil skóre.

S dnešním dnem tak velká spokojenost být nemůže, Skoro tři poločasy jsme nedali gól. Ukázalo se, že když máme útočit do plných a něco překvapivého vymyslet, máme problém. Chce to hlavně aktivnější pohyb, tam všechno začíná. Tak na sobě zamakáme.