25.10.2015 Béčko nejprve vyhrálo nezáživný zápas a poté obracelo výsledek

Blue Flames B : All in  5:2 (1:0)  Šlapák 3, Půček Kříž

Na dnešní zápasy sháněl manažer Martin horko těžko hráče a tak jsme byli rádi, že přišel na výpomoc Michal Beránek. Proti nám se postavili staří známí All in, ale už bez svých dřívějších opor, které jsme měli i my vloni zapůjčené na hostování. Začátek začal ani ne tak naší převahou, jako spíš naším převážným držením míče. Naše akce vpřed byly velmi pozvolné a obětavá obrana All in stačila všechny pokusy o dobytí branky odvracet.  Prim v tom hrál hlavně jejich kapitán, kterému nikdo z našich plejerů nedokázal udělat kličku. All in se taky snažili něco uhrát směrem dopředu, jejich akce ale brzdila strašlivá nepřesnost a zbrklost. Náš monotónní nápor ale taky žádný úspěch nepřinášel, a tak se do našich hlav pomalu vkládala nervozita a myšlenky, abychom náhodou nedostali nějaký náhodný ušmudlaný gól… Brankovou nudu protrhl v 17.minutě Michal Beránek. Na vlastní polovině nasadil k bleskovému průniku po pravé straně, navázal na sebe dva protihráče a od rohu přihrál před branku osamocenému Vojtovi Šlapákovi, kterému nedělalo problém trefit ze dvou kroků odkrytou branku. 

Na začátku druhého poločasu nejdříve zahrozil soupeř a Traki si připsal první dva vážnější zákroky v zápase. Potom ale přišel krásný pas Tomáše Sedlinského přes půlku hřiště Martinu Půčkovi do běhu a ten po několika rychlých krocích nedal brankářovi bodlem pod břevno žádnou šanci k zásahu. To nás povzbudilo a pár minut nato jsme se radovali potřetí. Tomáš Kříž se ocitl sám před brankářem a po předchozích promarněných šancích tentokrát s přehledem zamířil mezi brankářovy nohy. Navýšilo se tak skóre, zato ale začala mít okna naše obrana. Šance soupeře se začaly množit, střely soupeře zatím ale létaly vedle či do dobře postaveného Trakiho. Když se na druhé straně po milimetrové přihrávce znovu prosadil zblízka Vojta Šlapák, zdálo se být rozhodnuto. Soupeř ale byl jiného názoru a po dalším nezachyceném brejku balistická střela přeplachtila Trakiho napřažené ruce. Od tohoto okamžiku se obraz hry nápadně podobal prvnímu poločasu, kdy jsme upachtěně dobývali soupeřovu branku a mařili šance s tím rozdílem, že protiútoky All in byly o hodně nebezpečnější. A jeden takový mu vyšel a výsledkem byla dorážka nad ležícího Trakiho po předchozí vyražené střele. Z jasného zápasu se tak chystalo drama, k tomu ale nedošlo. Soupeř se už neprosadil a naopak v poslední minutě se prosadil Vojta Šlapák bombou o břevno, která zapadla těsně za brankovou čáru. Hned potom se pískal konec.

Zápas s týmem z konce tabulky měl být v pohodě, ale nebyl. Strašlivě dlouhé čekání na první gól, promarněné šance, špatné řešení útočných akcí, prostupná obrana ve druhém poločase… Vad na kráse bylo dost. Naštěstí jsme měli Michala Beránka, který naši statickou hru občas rozhýbal a z jeho průniků hrozilo pro soupeřovu obranu největší nebezpečí. 

Blue Flames B : Gooners  5:5 (1:4)  Půček 2, Faltýnek 2, Beránek

Že s druhým dnešním soupeřem nebude takové lehké pořízení jako s All in jsme si všimli už v zápase Gooners proti San Marinu, kdy se Gooners prezentovali hlavně rychlým pohybem. Začátek ale předčil všechna očekávání. Gooners se do nás pustili zostra a naše hra, která pokračovala v tempu nasazeném proti All in, vůbec nebyla schopna takovému tlaku čelit. Prvních pět minut bylo ve znamení tří bleskových nájezdů na Trakiho branku. Ten dva zlikvidoval, třetí už ale ne. S námi to nic neudělalo a stále jsme hráli postupné dobývání  soupeřovy obrany končící nějakou nevýznamnou střelou či nepřesnou přihrávkou. Na to Gooners čekali a nenechali se pobízet do dalších brejků s přečíslením nebo dokonce do sólových nájezdů. Branky na našem kontě tak začaly přibývat jako houby po dešti a když to ve 12.minutě bylo 0:4, vznášel se nad námi stín dalšího debaklu. Naštěstí se nám podařilo snížit, když se po perfektně rozehraném přímém kopu trefil z první z úhlu pod břevno Martin Půček. Hra se pak alespoň trochu vyrovnala, jinými slovy jsme začali trochu pozorněji bránit a nehrnuli se tak bezstarostně vpřed. Gooners tak ztratili prostor k brejkům a postupný útok jim tak dobře nešel, stejně jako nám. Do konce poločasu už tak žádná branka nepřibyla.

Do druhého poločasu jsme šli s tím, že už nemáme co ztratit. Nesměli jsme ale otevřít obranu, protože jsme věděli, co to udělalo v prvním poločase. Jenže Gooners byli jiného názoru a brzy Traki bleskovým přemístěním vychytal nájezd dvou osamocených útočníků. Jak to byl důležitý zákrok se ukázalo za pár minut, když se z úhlu nekompromisně trefil sváteční střelec Adam Faltýnek. Jenže Gooners našli poslední odpověď, když jsme jim opět nabídli možnost brejku a proti preciznímu padáčku o tyč neměl Traki šanci. To však bylo poslední dnešní okno v naší obraně. Za dalších pět minut se znovu trefil Adam z úhlu, když jeho střelu nechtěně nadzvedl obránce nad napřažené brankářovy ruce. Gooners začali pomalu fyzicky odpadat, protože hráli druhý zápas po sobě a to byla voda na náš mlýn. V posledních pěti minutách jsme unaveného soupeře zmáčkli a přišly i góly. Nejdříve našel přesnou přihrávkou Tomáš Sedlinský osamoceného Martina Půčka a ten zblízka snížil na rozdíl jediného gólu a dvě minuty nato prošel Michal Beránek od půlky před brankáře a umístěnou střelou k tyči vyrovnal. Tentýž hráč měl ještě těsně před koncem šanci na vítězný gól, brankář ale jeho střelu stačil vyrazit. Hned nato se pískal konec zápasu. Sice jsme tak přišli v poslední minutě o vítězství, ale vzhledem k vývoji zápasu můžeme být rádi za remízu.

Dnešek tak naprosto ukázal, v čem jsou naše přednosti  a v čem nedostatky. Přednosti hlavně v technice a herním myšlení. Nedostatky v proměňování šancí, v přihrávkách a ve hře dozadu. Na tom musíme zapracovat, v závěru podzimu nás čekají zápasy s týmy z popředí tabulky.