Závěrečným zápasem 2.června skončila pro A-team letošní premiérová sezóna v okresním přeboru. A na nějaký čas i poslední. Áčko totiž svoji úlohu nezvládlo a po obsazení 14.místa v soutěži sestupuje zpět do 1.brněnské ligy. Doteď se nemůžu zbavit dojmu, že jsme si sestup zavinili hlavně my sami.

Protože podzimní část sezóny jsme probrali už před půl rokem, připomenu jen to základní: Po neuvěřitelném vstupu do soutěže (z prvních čtyř zápasů 12 bodů) přišel herní útlum a v závěru podzimní části už i výsledková katastrofa. Hlavně prohry s celky ze spodní části tabulky nás poslaly na sestupové příčky a z těch jsme se už nedostali.

Na jarní část jsme se připravovali v nafukovačce na Okruhu s Panamou. Příprava to ale nebyla moc valná, protože nás chodilo překvapivě málo. A tak jsme byli zvědaví sami na sebe, co vlastně budeme v jarní části předvádět. Začátek kopíroval konec podzimní části. Stříleli jsme docela dost gólů, obranná hra celého týmu byla ale děsivá, doslova podle hesla „kupředu levá, zpátky ni krok“.Sice se nám podařilo porazit slaboučké Dynamo, ostatní soupeři ale byli nad naše síly. Karta se pomalu začala obracet na začátku března. Ustálila se sestava, která byla totožná s tou, která vloni bojovala v 1.brněnské lize plus navrátilec Laďa Sosnar a přišly i bodové zisky. Bohužel se přidaly problémy s brankáři - Pegi se vrátil do velkého fotbalu a chytat musel buď nedoléčený Traki nebo manažer Martin, jednou si zachytal i Tomáš Sedlinský a Honza Koudelka. A občas nedorazili z různých důvodů či nedůvodů i hráči do pole. Hlavně mladé posily, do kterých jsme vkládali velké naděje, se úplně vytratily. Na závěrečná kola jsme tak chodili i v pěti lidech do pole! Dočkali jsme se také úspěchu, i když ojedinělého - porazili jsme BB Press 9:4 po nejlepším výkonu sezóny. I tak nám svitla naděje na udržení. Z kuloárů prosákla zpráva, že pokud by jsme skončili na prvním nesestupovém, tj.13.místě, zůstala by nám naděje na administrativním udržení v soutěži. To ale znamenalo porazit v závěrečném kole poslední Faunu. Jak to dopadlo všichni víme. Po tristní hráčské účasti jsme prohráli, skončili na 14.místě a ztratili tak i teoretickou šanci na udržení.

Kde hledat příčiny sestupu? Já osobně jich vidím několik. Za prvé herní systém. Nehrajeme vlastně futsal, ale jakousi zmenšeninu klasického fotbalu. Tj. obránci striktně brání, útočníci útočí a když už to opravdu hoří, jde jedna řada vypomáhat druhé. Zatímco když se podíváte například v televizi na opravdový futsal, tak tam všichni čtyři hráči v poli jezdí po celém hřišti. Pokud proti nám někdo tímto systémem hrál (ukázkový příklad byla Panama), tak nás rozmetal na kousky. S tím souvisí i naše bránění. Bylo pasivní, čekalo se až na to, co soupeř udělá. Tím pádem byl soupeř často o krok a myšlenku dopředu. O častém nevracení se útočníků zpět už byla řeč. Další problém je fyzička a nesehranost. Martin se snažil po celý rok zajistit nějaké tréninky v týdnu, po slabé docházce je ale musel zrušit. Takže pro některé hráče byl jediný kontakt s míčem až ostrý zápas. Za další - přes polovinu sezóny nebyla stálá sestava. Ze začátku to vypadalo, že bude fungovat mix loňský základ + mladé posily. To ale fungovalo jen z kraje podzimu. Ukázalo se, že když přijde na zápas přes deset hráčů do pole, nedělá to dobrotu. Všichni chtěli hrát, navíc nebyl nikdo, kdo by řídil střídačku. Ve druhé polovině podzimu se tak dal větší prostor mladým posilám. Ti ale nezvládali až na vyjímky  obrannou hru a navíc se jim nepozdávala kritika. Posun přinesl až březen, kdy se ustálila sestava na hráčích, kteří vloni vybojovali postup, to už ale bylo pozdě. A závěrečné kolo proti Fauně, kdy jsme museli hrát i s veterány, bylo jen potvrzením předešlého. S tím souvisí další věc -hráčský kádr. Když se pozorně podíváte na hru a statistiky, zjistíte, že máme jen dva hráče, kteří nějak vyčnívají, a to Honzu Vránu a Vojtu Šlapáka. Pokud tito dva z nějakého důvodu nehrají, máme problém s produktivitou. Tito dva hráči dokázali nastřílet dohromady 54 gólů ze 119, které jsme vstřelili. Ostatní hráči si také uhráli svoje, nebyli však „góloví“.

Á propos - naše soupiska. Ta spíš než futsalovou připomínala soupisku hokejovou. Podle ní jsme měli být velkoklub, ve skutečnosti jsme byli ale obr na hliněných nohách. Třetina soupisky totiž buď vůbec nenastoupila nebo se ukázala jednou dvakrát za rok. A další hráči se během roku postupně vytráceli až nám na poslední zápas zbyla jen ta zmiňovaná šestice do pole včetně dvou veteránů - zakladatelů. Takže z toho plyne poučení, že méně je někdy více. Náš manažer soupisku přes léto určitě vyčistí a nechá na ni jen ty, kteří chtějí opravdu hrát a budou spolehlivě chodit na zápasy. I třeba za cenu toho, že nás zůstane jen pár a budeme třeba muset zrušit Béčko.   

A teď hodnocení hráčů. Protože nás letos ale hrálo hodně a díky všelijakým trablům jsem nemohl všechny zápasy a hráče sledovat, uděláme to letos jinak. Po vzoru např. NHL vyhlásíme nejúspěšnější hráče v určitých kategoriích.

Nejlepší hráč: Honza Vrána

Povstaňte a zatleskejte! Honza si cenu určitě zaslouží. I když se rozhodovalo mezi ním a Vojtou Šlapákem, pro Honzu rozhodlo to, že je všestrannější. Má futsalovou dovednost, myšlení a nekompromisní střelu. Svoje si odehraje i při bránění. Sice se na podzim pomaleji rozjížděl, jaro měl už ale vynikající. Nastřílel 24 branek (7+17).

Nejlepší střelec: Vojta Šlapák

Tato kategorie má už několik let stejného vítěze. Vojta se stal se 30 brankami (13+30) nejen naším nejlepším střelcem, ale zařadil se mezi nejlepší střelce celé soutěže. A kdyby nevynechal poslední tři kola, mohl mít výsledek ještě lepší. Díky svojí technice a střelecké pohotovosti si skoro polovinu gólů vypracoval sám! Jenže Vojta neumí moc bránit a to mu překáží být dokonalým hráčem.

Největší osobnost: Martin Dilhof

Tady taky není už dlouho co řešit. Martin klubem prostě žije. Ve svém volnu zajišťuje chod klubu, obvolává hráče, dělá pořadatelskou službu (aby Béčko nemuselo platit startovné a zbylo víc peněz třeba na závěrečná hodnocení) a taky hraje. Ve svém úctyhodném sportovním věku zvládl i okresní přebor, v brance i v poli. V posledním zápase vstřelil i gól a zapsal se opět do klubových statistik. Že střílí góly a chytá i za Béčko je už samozřejmostí. Bez něj by klub možná už ani neexistoval.

Největší zklamání: mladí nováčci

Do mladých posil jsme vkládali velkou naději. Klub už dlouho potřeboval „okysličit“ a tak jsme přibrali kluky z kohoutovického dorostu. Ti se skvostně uvedli na začátku podzimu, potom se ale začali herně vytrácet a posléze i fyzicky. Někteří úplně přestali chodit, ostatní se ukázali jednou dvakrát za jaro. Nevím, kde se stala chyba, snad nám k tomu něco řeknou oni sami…

Největší posila: Laďa Sosnar

Za to ale překvapením byly výkony Ladi Sosnara v obraně. Do týmu nastoupil až v průběhu podzimu, svými výkony a bojovností si ale okamžitě získal respekt. Řízný obranář stíhal bránit, útočit, znovu se vrátit do obrany a opět útočit…A to ještě hecoval mladší, zato ale mdlejší spoluhráče. Určitě nejvýraznější postava naší obrany.

Největší trapas: naše tréninky

Určitě nám neprospívá to, že přes týden netrénujeme. Martin se sice dlouho snažil vyburcovat hráče přes týden k nějaké aktivitě, po několika marných pokusech to ale vzdal. Prostě z nějakých důvodů není zájem trénovat, i když možnosti jsou. Bez tréninku to ale nejde ani v zápase, jak jsme se letos hodněkrát přesvědčili. Na podzim se budeme muset domluvit s některým klubem a trénovat s ním, jinak to asi nepůjde.

Největší smolař: Traktor

Ten se tak těšil, že si na stará brankářská kolena zachytá vyšší soutěž. Jenže ta stará kolena ho zradila, hlavně to levé. Na začátku října nevydrželo, Traktor musel na operaci a půl roku si nekopl. Teď už je zpátky, dřívější formu ale získává pomalu. Na podzim se ale vrátí v plné síle, udělá pro to všechno.

Největší problém: náš herní systém

Náš herní systém vlastně systémem není. Je to už popsané výš v odstavci věnujícím se příčinám sestupu. Jen jsem to potřeboval ještě jednou připomenout, abychom věděli, na čem máme příští rok zapracovat.

Tak taková byla sezóna 2011-2012 z pohledu Áčka. Většinou jsme prohrávali, na druhé straně jsme se podívali, jak se hraje ve „vyšších patrech“. Pokud si z letoška vezmeme ponaučení, je možné, že se podíváme napřesrok do okresního přeboru znovu.

Blue Flames B : Madrid B  7:3 (3:1)  Sedlinský 5, Jurečka, Dilhof

Na nedělní dvojzápas Béčka dorazilo ještě o jednoho člena méně než v sobotu a tak zavládly obavy, jestli vydržíme fyzicky. Naštěstí nám přála příroda (nepálilo sluníčko) a taky nepříliš kvalitní soupeř. Jeho hráči byli mladší než my a bylo jich víc než nás, s fotbalovou dovedností byli ale na štíru. Míč se od nich často odrážel jako od zdi. A tak na ně naše lehce těžkotonážní sestava v pohodě stačila. Hlavně Tomáš Sedlinský si v útoku dělal co chtěl, soupeř jej nedokázal vůbec oddělit od míče. Svoje si odehrál i navrátilec Jura Jurečka, který se i zapsal do střelecké listiny a bojoval i Martin Dilhof. Obranu spolehlivě jistili Jirka Černošek a David Mendel. Ten tradičně pálil jako z kanonu, žádná z jeho pumelic si ale tentokrát cestu do sítě nenašla.

Blue Flames B : Žabinští vlci C  4:3 (0:2)  M.Sosnar 3, Jurečka

Ve druhém zápase jsme neměli jen štěstí ale přímo pořádnou kliku. Vlci totiž dorazili v pěti a s nouzovým brankářem, přičemž čtyřem hráčům bylo už přes čtyřicet. Navíc s námi hráli druhý zápas po sobě. Nám navíc dorazil Michal Sosnar, což byla další klika, o té jsme ale v této chvíli ještě nevěděli.

Zápas začal opatrně. Vlci věděli,že se nesmí uštvat a my jsme zase věděli, že to jsou bývalí hráči z vyšších úrovní kteří to pořád mají v noze. A tak hra byla oboustranně taktická, s přibývajícím časem čím dál pomalejší. Vlci si ale pomaloučku vytvářeli šance, my si toho moc nevšímali, až na konci poločasu dvakrát uhodilo! Poprvé po závaru u naší branky, krátce nato nás soupeř přečíslil při brejku. Po druhém gólu se hned pískal poločas.

Hned zkraje druhé půlky jsme začali hrát power-play, protože jsme doufali, že hru v oslabení a ještě bez střídání soupeř nevydrží. A pak jsme dočkali, Michal Sosnar poprvé a ne naposled prostřelil soupeřova brankáře. Vlci ale nelenili s odpovědí a brzy opět vedli o dva góly. To nás neporazilo a znovu jsme začali dobývat, i když hodně kostrbatě, soupeřovu branku. Naše nepřesná přesilovka byla ale úspěšná, protože utahaný soupeř v oslabení už nestíhal. Tomáš Sedlinský hru dirigoval z hrušky a Michal Sosnar střílel. A když ve finále Jura Jurečka prostřelil soupeřova brankáře mezi nohama, neznala naše radost mezí. Tomáš se po úspěšné misi vrátil z branky do pole a už se pískal konec.

Za dnešní výkon patří vyslovit několik uznání. Trakimu a Tomášovi za nastoupení po noční směně. Zakladatelům klubu  Jurovi Jurečkovi a Martinu Dilhofovi za účast ve dnou dnech po sobě. V jejich věku je to hrdinský výkon. Michalovi Sosnarovi za první hattrick v Blue Flames. A samozřejmě připomenu i Davida Mendla a Jirku Černoška, už jen za to, že jsme dokázali uhrát šest bodů v šesti lidech.

Blue Flames A :  Fauna   3:4 (1:1)  Střídecký, Vrána, Dilhof

Na poslední letošní zápas Áčka přišlo překvapivě málo hráčů a tak se začalo oboustranně opatrně. My jsme věděli, že začátek nesmíme přepálit a Fauna zase nevěděla, co od nás může čekat. Takže z toho byla pomalá a nepřesná hra a docela málo šancí. První pořádnou nepřesnost vyrobila Fauna. Nepřesnou přihrávku na půlce vypíchl Tomáš Sedlinský a brejk zakončil přihrávkou před prázdnou branku, kde stál Jirka Střídecký-1:0. Jenže pak došlo i na nás. Z vlastní půlky se rozběhl soupeřův kapitán, bez našeho zájmu se dostal až před Traktorovu branku a přihrál na rovněž neobsazeného spoluhráče-1:1. A protože se do poločasu obraz hry nezměnil a nějaké vážné chyby už také nepřišly, nezměnilo se ani skóre.

Druhý poločas začala přebírat otěže hry Fauna. Měla překvapivě víc hráčů na střídání (3, u nás jen 2), a začala být nebezpečná. Přesto nám svitla naděje. Na vlastní půlce převzal míč Honza Vrána, obešel téměř celou sestavu soupeře a nechytatelnou křížnou střelou nedal brankáři šanci-2:1. Jenže Fauna už měla znatelně víc ze hry, zejména její malý přitloustlý útočník nám dělal docela problémy a vyrovnání tak přišlo téměř okamžitě. A zanedlouho jsme už prohrávali, když oba góly padly po nepokrytí soupeřových útočníků.

Takže jsme museli sáhnout po zbrani, která se nám v poslední době osvědčila - power play. A ta měla zajímavý průběh:

1.minuta power play - do branky jde místo Traktora Tomáš Sedlinský, power-play playmaker.

3.minuta - neuvěřitelná chyba v naší rozehrávce na soupeřově polovině, kop přes polovinu hřiště a 2:4 pro soupeře.

4.minuta - Tomáš Sedlinský opouští s nadávkami na spoluhráče branku a přenechává místo zpět Traktorovi.

8.minuta - Tomáš se uklidňuje a znovu hrajeme power play.

10.minuta - soupeř je naší polovině a dává nepřesnou přihrávku, přímo na Martina Dilhofa do brejku.Ten dělá obrovskou kličku vyběhnuvšímu brankáři, ale hecne se a téměř ztracený balón dobíhá a posílá z úhlu do prázdné branky-3:4!

15.minuta - končí zápas, naše power play a taky naše účast v okresním přeboru.

Prohrou jsme pomohli Fauně z posledního místa v tabulce, kde byla přišpendlená celý rok a sami sebe poslali zpět do 1.brněnské ligy. O naší prohře rozhodla hlavně naše hráčská „účast“. Naivně jsem si myslel, že když jde o poslední zápas, tak přijde spousta lidí a užijeme si to. Realita byla ale úplně jiná. Kdyby nedošli hráči, kteří kdysi klub zakládali, tak hrajeme úplně bez střídání. Už jen za tohle si účast v okresním přeboru nezasloužíme. Alespoň víme, na koho je spolehnutí a na kom můžeme příští rok stavět.

Blue Flames B : Ethanol  7:1 (2:1)  Sedlinský 3, Kouřil 2, M.Sosnar

Na jediný nedělní zápas dorazilo do pole šest hráčů, z toho poprvé na jaře David Mendel a úplný návrat prožil jeden ze zakladatelů klubu Jura Jurečka. A jeho návrat jsme oslavili jasným vítězstvím. To se ale ze začátku nerodilo lehce. Sice jsme měli od začátku herní převahu, za soupeřovým brankářem se ale nevlnila síť, zato ale hodně zvonily tyče. Když už se nám podařilo vstřelit vedoucí branku, soupeř z ojedinělého protiútoku vyrovnal. A vzápětí jsme nastřelili další tyč, tentokrát u vlastní branky! Naštěstí se nám po spoustě dalších šancí podařilo ještě jeden gól vstřelit. Byl to gól vítězný,to ovšem o poločase nikdo netušil.

Druhá polovina byla trochu jiná. Herní obraz se nezměnil,zato místo neproměněných šancí začaly přibývat ty proměněné. Ethanol s přibývajícím časem a inkasovanými brankami závěr zápasu vypustil a my v klidu získali další vítězství.

Blue Flames B  :  Hlt club  7:4 (6:1)  Vrána 5, Sedlinský, M.Sosnar

Na nedělní zápas Béčka přišlo opět jen pět lidí do pole, mezi nimi ale byl sniper Honza Vrána. A právě on byl ústřední postavou zápasu. Od začátku ve spolupráci s Tomášem Sedlinským rozebíral soupeřovu obranu a střílel většinou do prázdné branky. Ovšem i zbylí hráči J.Černošek, M.Sosnar a V. Deutsch si odehráli svoje a soupeř, složený většinou z matadorů hrajících futsalové soutěže již 20 let, se v prvním poločase zmohl jen na jednu branku.

Ve druhém poločase jsme ale tradičně polevili a soupeř to rychle poznal. My přidali ze začátku už jen jednu branku,když si soupeřův brankář sám vrazil střelu z úhlu do sítě, zato před naší brankou to začalo hořet. Hlt club rychle snížil, potom si ale náš brankář naštěstí vzpomněl na svoje lepší včerejšky a chytil několik těžkých střel. Za výkon v prvním poločase jsme si ale vítězství zasloužili.

Navíc nám ještě spadl do náruče další bonus. Vedení soutěže anulovalo všechny podzimní zápasy týmu Santa Morgana, s nímž jsme na podzim remizovali, zatímco naši pronásledovatelé v tabulce vyhráli. K tomu ještě náš nejvážnější soupeř v boji o 1.místo All in v tomto kole svůj zápas prohrál. A najednou máme v tabulce tři body náskok.

Blue Flames A : BB Press A  9:4 (5:2)  Kouřil 4, Vrána 3, Bena 2

Na předposlední hrací den se k bojům o udržení v soutěži sešlo jen pět hráčů do pole. Z kmenových hráčů scházeli hlavně Vojta Šlapák a Lukáš Neugebauer. Zbylá pětice je ale zdatně nahradila. Po počátečním oťukávání jsme první gólově udeřili my. Soupeř poté nemastnou neslanou střelou vyrovnal, vzápětí ale znovu uhodilo u soupeřovy branky. BB Press znovu vyrovnal, to byl ale jeho poslední brankový kontakt s námi. Naše pětice T.Sedlinský-L.Sosnar-M.Bena-M.Kouřil-J.Vrána se postupně dostávala do tempa a začala soupeře výrazně přehrávat. BB Press se hlavně díky nepřesným přihrávkám dostal do defenzívy a do konce poločasu už prakticky neohrozil naši branku. Zato u jeho branky bylo neustále rušno a tři branky v jeho síti byly skutečným obrazem naší převahy.

Druhý poločas jsme začali dalším gólem v soupeřově síti a vzápětí hodně polevili v herním úsilí. Toho si soupeř všiml, začal se najednou hodně objevovat u naší branky a gól na sebe nenechal dlouho čekat. Protivníci vycítili šanci na zkorigování a začali zlobit. Naštěstí jsme závary před naší brankou vyřešili, ten největší brankář Traktor hokejovým způsobem vleže a vzápětí se projevilo heslo nedáš-dostaneš. BB Press dostal z našeho brejku sedmý gól a rezignoval. Znovu jsme získali převahu a vyjádřili ji dalšími dvěma góly. Soupeř už stihl stav jen upravit, když poslední minutě propálil zeď z přímého kopu.

Takže vynikající výkon a výsledek! Naše pětice prokázala futsalový um a bojovnost a přehrála soupeře po všech stránkách. Nutno ale podotknout,že BB Press byl docela příjemný soupeř. Ten nepříjemný nás teprve čekal.

Blue Flames A  :  Helas C  7:9 (3:7)  Vrána 4, L.Sosnar 2, Bena

Tohle už byla jiná káva. Soupeř tvořený mixem zkušených harcovníků a nadějných mladíků nastoupil v této sestavě: Velan - Kohler, Nováček, Langer, Mrázek, V.Cupák, Haluza, Ratiborský, trenér Žroch Vodomil. Skóre jsme sice otevřeli my, vícečetné odpovědi na sebe ale nenechaly dlouho čekat. Soupeř se rychlými kombinacemi dostával před naši branku a sázel nám jeden gól za druhým. Tak to pokračovalo až do stavu 2:7. Potom jsme se už rozhodli hrát power-play, protože nám bylo jasné, že bychom při takovém průběhu těch gólů mohli dostat i dvacet. A najednou bylo všechno jinak. Převaha jednoho hráče v poli se hned projevila, soupeřův brankostroj se zastavil a hra v poli se vyrovnala.

I do druhého poločasu jsme nastoupili v šesti hráčích do pole a rychle jsme začali skóre snižovat! Soupeř zareagoval také stažením svého brankáře a tak nastala kuriózní herní situace, kdy na hřišti pobíhalo 10 hráčů, ale žádný brankář. Mělo to ale důsledky pro nás, protože pseudobrankáři střídající se v soupeřově brance nám statečně skákali do střel a zabraňovali dalším brankám ve své síti. A protože i soupeř se ve druhém poločase dvakrát trefil, už se nám skóre srovnat nepodařilo.

Nemusíme ale být smutní. Polovinu zápasu jsme hráli power-play a dostali tak soupeře pod tlak a jeho kouče do téměř nepříčetného stavu. Vzpomeňte si, s jakým „úspěchem“ jsme tento styl praktikovali vloni. Můžeme tak směle prohlásit, že hru bez brankáře už umíme hrát.

Blue Flames B  :  Kohouti  3:4 (2:2)  Svícenec 2, Sedlinský

Začátek prvního zápasu začal šokem. Soupeř měl za prvních pět minut dva sólové úniky. Náš brankář oba zneškodnil, ten druhý bohužel rukou mimo brankoviště a musel ven. Do branky nastoupil z pole Tomáš Sedlinský a hned čelil přímému kopu. Jenže - rozehrávka a 0:1 pro Kohouty. I dál to bylo těžké. Běhavý soupeř hrál aktivní presink po celém hřišti a my jsme s tím měli problém. Nedařila se nám kombinace, naštěstí přišli ke slovu naši ranaři a zdálky nekompromisně otočili skóre. Jenže soupeř vyrovnal jako přes kopírák. Znovu přímý kop, znovu rozehrávka a znovu gól v naší síti.

Do druhého poločasu nastoupil do branky manažer - univerzál Martin, který přišel původně jen jako pořadatel. Sled událostí jej ale zavál do branky a i on musel čelit několika sólům soupeře. Nutno říci, že šance soupeře řešil dobře, i když jednu podezřele daleko od vlastní branky. Rozhodčím se ale asi nechtělo vyloučit dalšího brankáře a tak to neřešili. Nakonec se ale Kohoutům podařilo vstřelit třetí gól a my museli znovu do power-play. Brzy se nám podařilo vyrovnat a soupeř se vůbec nedostal přes půlku. Jenže v  poslední minutě při našem závaru jeden z protihráčů odkopl v panice míč od vlastní branky a ten se k našemu zděšení dokutálel do té prázdné naší…

Tak jsme nevěděli, jestli se po takhle projetém zápase máme smát nebo nadávat. No ale jednou ta prohra přijít musela.

Blue Flames B  :  Predators  6:4 (3:3)  L.Sosnar 2, Svícenec 2, Sedlinský, Podhrázský

Ve druhém zápase s posledním týmem tabulky jsme se brzy ujali vedení 2:0, potom jsme ale polevili. Predátoři náhodně snížili a zavětřili šanci. Sice jsme ještě zvýšili na 3:1, pak ale i díky naší zpomalené hře a nepřesným rozehrávkám soupeř vyrovnal!

Druhý poločas začal naším kuriózním vedoucím gólem. Po rozehraném přímém kopu se minul Tomáš Sedlinský, jím líznutý míč se ale dokutálel k nekrytému Adamovi Podhrázskému a znovu jsme vedli. A tentokrát jsme si vedení už vzít nenechali. Brzy nato jsme přidali další branku a protože soupeř hrál nadšeně ale hodně nepřesně tak už nebyl problém vedení udržet. Nato že to byl ale zápas s posledním, tak to byly docela pěkné nervy!

Smutný hrdina

Koho za tento víkend pochválit? Za sobotu asi Vojtu Šlapáka za hattrick proti Rychlým pípám. Za oba dny Tomáše Sedlinského za hru v poli i v brance. Víkend měl ale i záporného hrdinu, Trakiho. V sobotu pustil čtyři góly, což při naší obranné hře není moc, jenže za celý zápas na  něj šlo asi deset střel. V neděli si to chtěl vynahradit a hned zpočátku chytil dvě sóla soupeře. Jenže to druhé chytil rukou dost daleko od své branky a zbytek obou zápasů strávil na lavičce rozhodčích coby zapisovatel skóre.

Blue Flames A  :  Rychlé pípy  4:4 (2:3)  Šlapák 3, Sedlinský

Do závěrečných bojů o záchranu v soutěži nastoupil do branky již uzdravený Traki a v poli se po čtvrt roce objevil Kamil Michna. Začátek byl ale jako z nějakého špatného filmu. Aktivně jsme se zapojili do útočení, stačily ale tři soupeřovy brejky a bylo to 0:3 snad v páté minutě. Soupeř poté zalezl do obranné ulity a my jsme marně bušili na uzamčenou cestu k jejich brance. Kombinačně nám to ale nešlo a tak se nakonec prosadil Vojta Šlapák. Dvakrát se sám prokličkoval až před soupeřova brankáře a dvakrát mu nedal šanci.

Druhá polovina začala naším náporem, ten byl ovšem střelecky jalový, protože Pípy zalezly před svoji branku a čekaly na brejk. A protože čas plynul a my jsme potřebovali bodovat, rozhodli jsme se po dobrých zkušenostech z minula ke hře bez brankáře. A krátce nato přišla radost - falešný brankář Tomáš Sedlinský propálil zdálky všechno co mu stálo v cestě včetně soupeřova brankáře. Jenže hned nato přišlo zděšení, protože naše obrana se nedohodla mezi sebou a poslala našemu brankáři - nebrankáři zakázanou zpětnou přihrávku. Nepřímý kop, soupeřův signál a Pípy přišly znovu k vedení jako slepý k houslím. Vrhli jsme se znovu do útočení, ale víc než na vyrovnání od Vojty, který zdálky prostřelil chumel hráčů před sebou už to nestačilo. A tak místo tří bodů jsme brali jen jeden.

Blue Flames A  :  Gladiators  4:11 (3:6)  Neugebauer 2, Vrána 2

Do dalšího zápasu nastoupil místo Trakiho, kterého odvály rodičovské povinnosti, letos již pátý brankář Honza Koudelka. A premiéru neměl vůbec lehkou. Gladiátoři ho hned zkraje zasypali sprchou střel a brzy to bylo 0:3 jako v prvním zápase. A tohle manko už jsme nedotáhli. Gladiátoři byli totiž soupeři jiného kalibru než nevýrazné Pípy a neustále nám zle zatápěli. Lukáš a poté dvakrát Honza sice stihli do poločasu výsledek jakž takž zkorigovat,jenže na víc jsme už v úmorném vedru neměli sílu. A protože soupeř hrál s námi teprve svůj  první dnešní zápas, tak nám ve druhé půlce stihl naložit další dvojciferný výsledek. My jsme ke konci už odpadli a jen čekali na závěrečný hvizd.

Dneškem jsme si hodně zkomplikovali situaci. Počítali jsme minimálně se třemi body a máme jen jeden. K záchraně to máme postupně dál a dál. I když naděje umírá poslední…

Blue Flames B  :  Carpe Diem  5:2 (2:2)  Sedlinský 3, L.Sosnar, Vrána

Na první jarní dvojzápas dorazila v jádru Áčková sestava doplněná dvěma mladíky a manažerem-univerzálem Martinem v brance. Začátek ovšem „Áčkový“ vůbec nebyl. Soupeř se rychle ujal vedení. Tomáši Sedlinskému se podařilo vyrovnat, soupeř se ale díky našemu ukázkovému vlastenci po rohovém kopu dostal opět do vedení. Tomášovi se podařilo znovu vyrovnat, to bylo ovšem z naší poločasové produkce všechno, a o nějaké herní převaze nemohlo být ani řeči.

Druhý poločas byl už naštěstí jiný. Sestava si konečně „sedla“ a to se projevilo na hře i na skóre. Laďa Sosnar vstřelil rozdílový gól, vzápětí Tomáš zkompletoval svůj hattrick. Soupeř se snažil, gól už ale i díky naší zlepšené hře nepřidal. V závěru přidal pátý gól Honza Vrána a byla to jeho letošní premiérová trefa za Béčko.

Blue Flames B  :  Donkeys  14:2 (8:2)  Vrána 5, Kouřil 3, Wünsch 3, Svícenec 2, Dilhof

Druhý zápas už byl v pohodě. Soupeř je sídlištní parta z Kameňáku, která si chodí zahrát pro radost a případné porážky je tolik nebolí. A tak naše sestava roztočila hned od začátku kolotoč, který se hned začal projevovat na skóre. Donkeys, kteří skórovali za stavu 4:0 a 6:1, proti nám postavili i futsalovou hráčku a tak jsme si zapsali další premiéru. Soupeřka proti nám ještě nikdy nehrála… Zajímavostí je i gól brankáře Martina, kterého dosáhl z penalty.

Blue Flames A  :  Panama  3:13  (1:4)  Bena 2, Vrána

Z dnešního dvojkola se ráno před zápasem odhlásil brankář Pegi a do branky nastoupil po půlroční pauze uzdravený Traki. A čekal jej a s ním celý tým ostrý test, náš nepříjemný soupeř Panama. Začátek byl ale vyrovnaný. Protože jsme s Panamou trénovali přes zimu, tak jsme věděli co můžeme čekat a poctivou defenzívou jsme drželi soupeře zkrátka. A po několika šancích přišel i vedoucí gól, když se dobře uvolnil Honza Vrána a střelou nad brankářovu ruku pro nás získal nečekané vedení. Jak je ale naším zvykem, nevydrželo nám dlouho. Běhavci z Panamy postupně pohybem rozleptávali naši občas statickou obranu a rychlými kombinacemi postupně obrátili skóre.

Ve druhém poločase Panama ještě zvýšila tempo a skóre se postupně navyšovalo. Naše přetížená obrana přestávala stíhat a také na Trakim se projevovalo, že ještě nemůže chytat na 100 procent. Soupeř střelami zblízka postupně nastřílel hrozivých 13 gólů a my se zmohli jen na tři. Ovšem branka Michala Beny, který překonal brankáře padáčkem přímo z voleje, byla parádní.

Blue Flames A  :  Mitra  5:4 (0:2)  Šlapák 3, Neugebauer, Vrána

Kdo tenhle zápas neviděl, asi tomu nikdy neuvěří. Ale hezky popořadě. Do branky šel místo Trakiho manažer-univerzál Martin a zápas začal oboustranným oťukáváním, protože Mitra si asi pamatovala podzimní zápas. Pak ale přišla neuvěřitelná hrubka naší obrany, kdy si obránci dávali tak dlouho přednost kdo odkopne balón, až jim ho sebral soupeřův útočník a nahrál dalšímu útočníkovi před prázdnou branku. A přišly další šance Mitry, Martin ale všechny pochytal. My jsme také měli nějaké povedené akce, ale soupeřův brankář taky chytal výborně. Před přestávkou přišla další pohroma - skákavá střela ke vzdálenější tyči naší branky a ta se vždycky špatně chytá. Do poločasu se už skóre nezměnilo, protože jsme byli střelecky jaloví, kupodivu jsme ale obstojně bránili.

Druhý poločas začal stejným obrazem hry jako konec toho prvního. Pak ale přišly dvě pohromy v rychlém sledu. Nejdříve rychlý protiútok soupeře zakončený ránou těsně kolem Martinovy hlavy a zakrátko další prudká střela, která po trase břevno - branková čára - znovu břevno - dopad tentokrát už za brankovou čáru - znamenala  čtyřbrankové manko a další blížící se katastrofu. A tak jsme se rozhodli pro hru bez brankáře. Vzhledem k předchozím výsledkům při tomto způsobu hry to byla troufalost, dnes to ale na soupeře platilo! Jakoby brankáře hrál Tomáš Sedlinský, který na půlce dobře rozděloval míče a Mitra najednou byla pod tlakem. A najednou začaly padat góly! Jeden - druhý - třetí - a všechny vstřelil Vojta Šlapák. Naše převaha nebyla zase tak obrovská, stálo při nás i velké štěstí. Soupeř trefil místo prázdné branky jen tyčku a zazdil i další šance. My jsme ovšem srdnatě bránili, zřejmě nejlépe v tomto roce. Pohyb v obraně, rychlé přistupování k útočníkům soupeře, vzájemné zajišťování - to byly letos téměř nevídané věci! A protože soupeř svoje šance neproměnil, přišlo to, co přijít muselo. Dvakrát jsme soupeře přečíslili v obraně a Lukáš Neugebauer nad padajícím brankářem a Honza Vrána do prázdné branky obrátili skóre. Z 0:4 to bylo 5:4! Frustrovaný soupeř se už na odpověď nezmohl a tak jsme slavili nečekané ale za bojovnost zasloužené vítězství.

O zápase píše taky web www.futsalmitra.cz